Ve finále soutěže Adapterra Awards se jedinečný objekt uprostřed kampusu České zemědělské univerzity utká o nejvyšší hodnocení v konkurenci dvaceti českých a tří rakouských projektů. Pro Pavilon environmentálních studií můžete hlasovat až do 15. října ZDE. Důvodů, proč si právě on zaslouží zvláštní pozornost, je bezpočet.
Sofistikované technologie v symbióze s přírodními procesy
Při realizaci pavilonu byly uplatněny aktuální trendy a technologie přispívající k adaptaci sídel na dopady klimatické změny. Opticky dominujícím prvkem stavby jsou zelené fasády složené ze 13 druhů rostlin v celkovém počtu 12 300 kusů, jejichž závlahu obstarává sofistikovaný systém hospodaření se srážkovou vodou.
K nízkoenergetickému standardu pavilonu přispívají také tři podzemní podlaží dosahující hloubky 12 metrů pod úroveň terénu. „Jsme si plně vědomi dopadů klimatických extrémů na města, ale také složitosti aplikace environmentálně zodpovědného přístupu jak ve výstavbě, tak v běžném provozu. Náš pavilon není jen důkazem dnešních technologických možností. Je i svébytnou a důležitou laboratoří, kde naši vědci a studenti budou moci využité postupy zkoumat, hodnotit a optimalizovat,” řekl při slavnostním otevření pavilonu vloni v létě rektor ČZU prof. Petr Sklenička.
Nový Pavilon environmentálních studií posouvá přístup univerzity na zcela novou úroveň. Využití různých forem zelených fasád se závlahovým systémem a zužitkování dešťových a šedých (splaškových) vod přináší esteticky atraktivní řešení, které snižuje energetické nároky provozu budovy, zlepšuje mikroklima a koloběh vody celé lokality. Kompozicí budova respektuje ráz kampusu, zachovává tvar fasád původních budov a končí organickou křivkou. Stavbu završuje střecha s extenzivní, tedy bezúdržbovou, i intenzivní výsadbou. Vznikl zde atraktivní prostor s výhledem na Prahu a okolí, sloužící k setkávání při nejrůznějších příležitostech.
Modro-zelená infrastruktura
Zvláštní pozornost je věnována nakládání s vodou a modro-zelené infrastruktuře, tedy kombinaci prvků budovaných v harmonii s přírodou. Pokročilý systém pro nakládání s dešťovými a šedými vodami zahrnuje jejich předúpravu, venkovní akumulaci v podzemní i povrchové nádrži, odkud voda proudí k přečištění ve vertikálním kořenovém filtru a k další úpravě a distribuci. Celý systém je zdrojem pro závlahu zelených střech a vertikálních zahrad s možností využití pro splachování WC.
Výzkumný potenciál
Neopomenutelný je vlastní výzkumný potenciál pavilonu. Komplexní digitální informační model budovy (BIM) umožňuje vytvářet, spravovat a vyhodnocovat údaje o pavilonu během celého jeho životního cyklu. Vizualizace v různých fázích jeho výstavby pomáhá plánovat udržitelné prvky a předcházet problémům. Unikátní infrastruktura pavilonu usnadňující sdílení digitálních dat o růstu rostlin, mikroklimatu a dalších aspektech podpoří výzkumné projekty v oblasti ekologie a inovativního stavebnictví a rozšíří naše pochopení udržitelného designu.
Zdroj: FŽP / Redakční úprava: Lenka Prokopová
Foto: Tomáš Jůnek
Výstavba nového pavilonu proběhla v letech 2021–2023. Celkové finanční náklady činí 269 milionů korun a jsou hrazeny ze zdrojů ČZU a z finančního programu Rozvoj a obnova materiálně technické základy veřejných vysokých škol – MŠMT.
Podobné články
Desítky míst po celé zemi se na jeden večer s datem 27. září 2024 stanou zábavnou vědeckou laboratoří. Noc vědců zavítá do všech velkých českých měst a hravým způsobem představí vědu dětem i dospělým. Letos je program této „vědecké show“
V zeleném kampusu ČZU je řada vzácných dřevin a mezi ty nejcennější patří cedry. Je jich tu celkem osm, pět v Libosadu a tři přímo v kampusu. Jeden z nich, cedr atlaský rostoucí za Fakultou agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,
