Slavnostní chvíle si nenechali ujít zástupci fakulty a univerzity, Lesů ČZU i řada bývalých kolegů, absolventů a studentů, kteří na profesora Matyáše dodnes vzpomínají s úctou. Atmosféra setkání byla symbolicky klidná a komorní, jako by sama příroda vzdávala hold člověku, který ji léta vědecky i prakticky chránil a formoval.
Lesník s vizí a učitel s lidským přístupem
Profesor Matyáš patřil k osobnostem, jejichž vliv přesahuje hranice jedné generace. Jako emeritní děkan a dlouholetý pedagog Fakulty lesnické a dřevařské ČZU byl znám nejen svým odborným přehledem, ale i neobyčejně lidským přístupem. Studenti o něm často říkali, že dokázal složitá témata vysvětlovat srozumitelně a s nadšením, které v posluchárně okamžitě změnilo atmosféru.
Jeho profesní zaměření bylo mimořádně široké: věnoval se lesní těžbě, dopravnictví, lesním stavbám, zpracování dřeva i organizaci práce v lese. Byl praktickým lesníkem v tom nejlepším slova smyslu. Zajímaly ho reálné problémy terénu a jejich přenos do výuky i výzkumu. Nezřídka se stávalo, že studenty bral do lesa i mimo rámec výuky, aby jim ukázal detaily, které v učebnicích nenajdou: specifický typ terénu, způsob založení svážnice nebo chyby, kterých se v praxi nesmí dopustit.
Odkaz, který nezmizí
Odhalený pamětní kámen má připomínat nejen profesorovy vědecké a pedagogické výsledky, ale také jeho životní filozofii: „Les není jen zdroj. Je to partner, o nějž je třeba pečovat s respektem a pokorou.“ Jeho kolegové často vzpomínají na větu, kterou pronesl při jedné z exkurzí: „Les nás vždy přežije. Na nás je, aby to bylo k jeho prospěchu.“ Právě tento postoj se stal inspirací pro řadu dnešních odborníků.
Památník v univerzitních lesích je připomínkou člověka, který ovlivnil podobu českého lesnictví druhé poloviny 20. století i počátku století současného. A pro všechny, kteří profesora Matyáše poznali jako studenti či kolegové, je zároveň i tichým poděkováním.
Podobné články
Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu hektarů půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou.
Fotograf divoké přírody Petr Bambousek se stal letošním laureátem Ceny děkana Fakulty životního prostředí, která se na této fakultě uděluje každoročně v rámci oslav Dne Země. V minulosti prestižní ocenění získali například jaderná inženýrka Dana Drábová či kněz, molekulární biolog
