Luskouni jsou intenzivně loveni nejen pro maso, ale hlavně pro šupiny využívané v tradičních asijských medicínách. Výzkum, který se zaměřil na luskouna bělobřichého (Phataginus tricuspis) a luskouna obrovského (Smutsia gigantea) v dosud málo prozkoumané oblasti Konga, odhalil vysokou genetickou diverzitu obou druhů.
„V rámci projektu jsme objevili unikátní linii luskouna bělobřichého. To nám pomohlo odhalit, jak významnou bariérou jsou pro luskouny řeky a jak reagovali na změny klimatu v minulosti,“ uvedla vedoucí výzkumu z Fakulty tropického zemědělství Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D. Populace tohoto druhu překvapivě rostly během suchého období poslední doby ledové, což naznačuje, že je schopen se přizpůsobit různorodým prostředím, a to i se známkami lidské činnosti. Naopak luskoun obrovský ve stejném období zažil populační pokles. „Tyto rozdíly zdůrazňují potřebu cílených ochranářských opatření přizpůsobených místním podmínkám jak v rurálních, tak urbanizovaných oblastech,“ dodává Ing. Iva Bernáthová.
Studie ukázala, že genetická struktura populací luskounů může pomoci určit zeměpisný původ obchodovaných šupin, což významně přispívá k boji proti nelegálnímu obchodování. „Genetická data nám potvrdila, že vzorky luskounů sesbírané z vesnic a trhů kolem národního parku Odzala-Kokoua měly lokální původ. Výjimkou byl pouze jedinec, který byl pravděpodobně dovezen z Kamerunu. Tato data jsou zcela zásadní pro pochopení mezinárodních vzorců nelegálního obchodování a pro tvorbu účinných protiopatření,“ vysvětluje Ing. Markéta Swiacká z Fakulty životního prostředí.
Během vzorkování se ukázalo, že je velmi těžké narazit na luskouna obrovského. Ten je pro svou velikost a suchozemský způsob života obzvlášť zranitelný vůči intenzivnímu lovu, který v poslední době narůstá. „Strmý úbytek populace či naopak rychlý obrat při prodeji šupin za vysoké ceny na trhu mohou být důvodem, proč byl v našich datech tento druh mnohem méně početný,“ uzavírá doc. Pavel Hulva, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Celý článek je dostupný online na stránkách časopisu Scientific Reports ZDE.
Foto: Artur Sniegon
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled