V tento den se na celém světě pořádají osvětové akce zaměřené na zvyšování povědomí o hodnotě mokřadů a jejich významu pro lidstvo a planetu. Mezi přínosy jejich ochrany patří zachování biologicky rozmanitých ekosystémů, které jsou domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů, ochrana hospodářsky využívané půdy před povodněmi či přirozená filtrace vody prostřednictvím rozpadu znečišťujících látek. Základním smyslem Ramsarské úmluvy je ochrana a rozumné užívání těchto cenných ekosystémů.
„Od začátku 20. století zaniklo 50–60 procent mokřadů v celosvětovém měřítku. Mezi nejčastější důvody patří odvodnění za účelem přeměny mokřadů na zemědělskou půdu nebo aquakultury, výstavba infrastruktury, výstavba přehrad, regulace potoků a řek, důlní a těžební činnost a znečištění. V minulosti zaniklo nejvíce mokrých luk, které byly odvodněny. V současnosti jsou to pravděpodobně mangrovové porosty, které jsou přeměňovány na akvakultury v tropických oblastech,“ uvádí profesor Jan Vymazal z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a doplňuje: „Velký obrat v chápání významu mokřadů nastal v 50. letech 20. století, kdy byla poprvé popsána celá řada ekosystémových služeb, které mokřadní oblasti poskytují. Tyto služby lze obecně definovat jako přínosy, které lidé získávají od ekosystémů a které mají vliv na kvalitu jejich života a životní úroveň.“
Prvním na seznamu ramsarských mokřadů byl Cobourg Peninsula v Austrálii, který byl zapsán 8. 5. 1974. Největšími mokřady na tomto seznamu jsou Rio Negro v Brazílii (120 016 km2), Ngiri-Tumba-Maindombe v Demokratické republice Kongo (65 696 km2) a Queen Maud Gulf v Kanadě (62 782 km2).
V České republice se nachází celkem 14 mokřadů mezinárodního významu o celkové rozloze 60 207 hektarů. Jako první byly 2. 7. 1990 zapsány Lednické rybníky (650 ha), Novozámecký a Břehyňský rybník (923 ha), Šumavská rašeliniště (637 ha) a Třeboňské rybníky (10 165 ha). Jako poslední byly zapsány mokřady Horní Jizery (2303 ha) a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3223 ha).
Více o Světovém dni mokřadů najdete na www.worldwetlandsday.org.
Foto: Shutterstock
Podobné články
V aktuálním vydání žebříčku QS World University Rankings se Česká zemědělská univerzita v Praze umístila na 731.–740. místě na světě. Oproti loňskému hodnocení si tak významně polepšila, když vloni obsadila 761.–770. příčku.
Ve středu 17. června hostil Potravinářský pavilon ČZU pátý ročník gastronomické soutěže Mezinárodní mistrovství menz. Pohár za nejlepší kulinářský výkon zůstal doslova doma, získala jej totiž dvojice kuchařů Potravinářského pavilonu Jiří Dobš a Vojtěch Kletečka. V soutěži se utkaly čtyři
