V tento den se na celém světě pořádají osvětové akce zaměřené na zvyšování povědomí o hodnotě mokřadů a jejich významu pro lidstvo a planetu. Mezi přínosy jejich ochrany patří zachování biologicky rozmanitých ekosystémů, které jsou domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů, ochrana hospodářsky využívané půdy před povodněmi či přirozená filtrace vody prostřednictvím rozpadu znečišťujících látek. Základním smyslem Ramsarské úmluvy je ochrana a rozumné užívání těchto cenných ekosystémů.
„Od začátku 20. století zaniklo 50–60 procent mokřadů v celosvětovém měřítku. Mezi nejčastější důvody patří odvodnění za účelem přeměny mokřadů na zemědělskou půdu nebo aquakultury, výstavba infrastruktury, výstavba přehrad, regulace potoků a řek, důlní a těžební činnost a znečištění. V minulosti zaniklo nejvíce mokrých luk, které byly odvodněny. V současnosti jsou to pravděpodobně mangrovové porosty, které jsou přeměňovány na akvakultury v tropických oblastech,“ uvádí profesor Jan Vymazal z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a doplňuje: „Velký obrat v chápání významu mokřadů nastal v 50. letech 20. století, kdy byla poprvé popsána celá řada ekosystémových služeb, které mokřadní oblasti poskytují. Tyto služby lze obecně definovat jako přínosy, které lidé získávají od ekosystémů a které mají vliv na kvalitu jejich života a životní úroveň.“
Prvním na seznamu ramsarských mokřadů byl Cobourg Peninsula v Austrálii, který byl zapsán 8. 5. 1974. Největšími mokřady na tomto seznamu jsou Rio Negro v Brazílii (120 016 km2), Ngiri-Tumba-Maindombe v Demokratické republice Kongo (65 696 km2) a Queen Maud Gulf v Kanadě (62 782 km2).
V České republice se nachází celkem 14 mokřadů mezinárodního významu o celkové rozloze 60 207 hektarů. Jako první byly 2. 7. 1990 zapsány Lednické rybníky (650 ha), Novozámecký a Břehyňský rybník (923 ha), Šumavská rašeliniště (637 ha) a Třeboňské rybníky (10 165 ha). Jako poslední byly zapsány mokřady Horní Jizery (2303 ha) a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3223 ha).
Více o Světovém dni mokřadů najdete na www.worldwetlandsday.org.
Foto: Shutterstock
Podobné články
Také letos pokračuje projekt experimentálních mezí, který tým ekologie hmyzu Fakulty životního prostředí zahájil v roce 2024 ve spolupráci s firmou VIN AGRO, s. r. o., a dalšími zemědělci. Na podzim toho roku a v dubnu 2025 vědci ve čtyřech
Fakulta tropického zemědělství ČZU v Praze se stala partnerem nového výzkumného projektu SmartSheep, který získal podporu v rámci programu NAZV – ZEMĚ II. Zaměřuje se na vědecké hodnocení účinnosti opatření určených k ochraně hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, především
