Nejen lesnictví, ale celý zemědělský sektor se potýká s nedostatkem pracovníků na všech pracovních pozicích. Tradičně nejhůře jsou na tom fyzicky náročné práce spojené s údržbou mladých výsadeb, jako je například vyžínání porostu v meziřadí výsadeb. Zatímco robotika postupně proniká do zemědělské polní rostlinné i živočišné produkce, trh s polními roboty roste téměř exponenciální rychlostí a web Future Farming eviduje na 250 společností, které se vývojem polních robotů zabývají, roboti do lesnictví jsou zmiňováni ojediněle. Je to dáno i složitostí lesního prostředí. Přesto se můžeme setkat s roboty určenými pro výsadbu, roboty pro vyžínání a ošetřování mladého porostu a roboty těžebními.
K posílení lesní robotiky se přihlásil tým ProLab Technické fakulty ČZU. Od roku 2021 vyvíjí a konstruuje s podporou Grantové agentury Lesů ČR robotickou platformu pro práci v lesním prostředí. Vývoj robotických platforem je, kromě zmíněných faktorů, také podpořen snahou o řešení rozvratů smrkových porostů způsobených kůrovcovou kalamitou a potřebou řešit opětovné zalesnění s nutností ošetřování těchto ploch. Platforma Foresthor je tedy vyvíjena s vidinou nasazení v mladých výsadbách a zajištění vyžínání ochrany mladých stromků.
Pro konstrukci demonstrátoru byly nejprve vyhotoveny modelové designové návrhy. Na základě poznatků z terénu a s ohledem na charakter práce byl zvolen pásový podvozek. Jedním z hlavních požadavků byla, kromě světlé výšky, i šířka stroje s ohledem na meziřádkovou vzdálenost. Tomu odpovídal požadavek na celkovou šířka 1200 mm. S ohledem na plánované nasazení platforma dostala jméno Foresthor.
Koncepce Foresthoru je jednoduchý pásový stroj řízený smykem. Pohon zajišťuje dvojice elektromotoru o výkonu 3 kW. Celý stroj je tedy koncipován jako elektrický. Pro univerzálnost použití je robot vybaven dvojicí tříbodových závěsů. Foresthor je možné řídit třemi způsoby. Jednak online pomocí radiového ovladače operátorem, dále pomocí VR brýlí prostřednictvím systému FPV a také za využití autonomního řízení pomocí předem navržené trasy. Na finální konstrukci se nadále pracuje.
Petr Hnízdil, Milan Kroulík a Jan Brož
Podobné články
„Pocházím z Mostu. Většina mé rodiny pracovala na šachtě nebo pro horníky. Žila jsem mezi lomy a výsypkami, vyrůstala v krajině, která se před očima proměňovala. Dnes se díky studiu na Fakultě životního prostředí ČZU profesně podílím na hledání její
Někdo ve vašem okolí mění svět kolem sebe. Možná víc, než si myslí. A právě ten by se mohl stát laureátem letošní Ceny Jana Opletala, kterou každý rok udílí Studentská rada vysokých škol mladým lidem a studujícím, měnícím své okolí
