Leidenský žebříček neboli CWTS Leiden Ranking 2024 je bibliometrické hodnocení 1506 významných univerzit po celém světě. Vybrány byly na základě počtu jejich publikací indexovaných v databázi Web of Science v období 2019–2022. Žebříček vytváří Centrum pro vědecké a technologické studie (CWTS) na Univerzitě v Leidenu v Nizozemsku.
Hodnocení poskytuje statistiky o vědeckém dopadu, spolupráci, publikování v režimu otevřeného přístupu a genderové diverzitě a je založeno na bibliografických datech z databáze Web of Science produkované společností Clarivate Analytics. Ta se skládá z řady citačních indexů. Leidenský žebříček používá data ze Science Citation Index Expanded, Social Sciences Citation Index a Arts & Humanities Citation Index. Nezohledňuje publikace z konferenčních sborníků a knižní publikace, což je relevantní zejména pro informatiku, inženýrství a společenské a humanitní vědy.
Pro ukazatele otevřeného přístupu jsou využívána data z OpenAlex. Leidenský žebříček nepoužívá žádná data získaná přímo od univerzit. Aby byla univerzita zahrnuta do hodnocení, musí mít určitý minimální počet vědeckých publikací; více si o metodologii žebříčku můžete přečíst zde. Vzhledem k tomu, že žebříček hodnotí skutečně „tvrdá data“ a nikoliv faktory, jako je například pověst univerzity, lze z něj dobře hodnotit kvalitu publikací odrážejících vědecký výkon instituce.
Do žebříčku se dostalo stejně jako vloni devět českých univerzit: Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Vysoké učení technické v Brně.
Celosvětově se nejlépe umístil Massachusetts Institute of Technology: MIT, který má v prvním decilu 22,6 % publikací stejně jako druhá Princeton University. Na třetím místě je Harvard University, která má v prvním decilu 19,7 % publikací.
Z českých institucí je v tomto indikátoru stejně jako vloni nejlepší Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s 8,7 % publikací v prvním decilu. Na druhém místě se v konkurenci našich univerzit umístila Česká zemědělská univerzita, která měla v prvním decilu 8,1 % publikací. Na třetím místě je Univerzita Palackého v Olomouci se 7,9 % publikací v prvním decilu. Dále pak Masarykova univerzita se 7,4 % publikací v prvním decilu, Karlova univerzita se 7,3 % publikací, Vysoké učení technické v Brně se 7,1 % publikací, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze s 6,7 % publikací, České vysoké učení technické v Praze s 5,6 % publikací a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava se 4,1 % publikací v prvním decilu.
Samotní tvůrci o svém žebříčku tvrdí, že se snaží „nabízet alternativu k jiným známým univerzitním žebříčkům, jako jsou Times Higher Education World University Rankings, QS World University Rankings a Academic Ranking of World Universities,“ k jejichž metodologii mají výhrady. „Leidenský žebříček zakládáme na nejmodernějších bibliometrických metodách, nezohledňujeme však výkon univerzit z hlediska výuky, proto tento žebříček nedoporučujeme studentům, kteří se rozhodují, kde studovat.“
Zdroj: Věda a výzkum.cz
Celý článek čtěte ZDE.
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled