
Vědci se zaměřili i na problematiku pohraničních plotů a zdí, které mají zásadní vliv na tradiční koridory migrujících zvířat a v Evropě jich stále máme překvapivě hodně. Hned první plenární přednáška se týkala návratu velkých šelem do evropské přírody. Právě velké šelmy jsou příkladem druhů, které obývají rozsáhlá území a hraniční ploty pro ně představují problém. Oddělují jednotlivé subpopulace, které se tak nemohou mezi sebou rozmnožovat. Jejich počty přesto v posledních letech v Evropě stoupají. Dle odborníků to není jen zásluhou efektivní ochrany, ale především biologie těchto druhů. Dokážou velmi dobře reagovat na člověkem pozměněné prostředí.
Dalším důležitým tématem konference byl vliv zemědělství na evropskou přírodu. Odborná veřejnost diskutovala o používání pesticidů, intenzifikaci zemědělství, konfliktech s chráněnými druhy živočichů a dalších problémech, kterým čelí druhy v otevřené krajině.
Kromě vědců se do Suchdola sjeli i politici a úředníci působící v ochraně přírody. Cílem bylo propojit všechny segmenty, které mají v této oblasti vliv. Zásadní důraz byl kladen na využívání nejnovějších vědeckých poznatků pro tvorbu legislativy ochrany přírody. Kooperace napříč evropskými státy je pro efektivní ochranu druhů i ekosystémů zásadní.
Účastníci kongresu měli příležitost zúčastnit se několika exkurzí do míst, která jsou výkladní skříní české ochrany přírody. V národním parku Šumava se seznámili s detaily z horské lesní ekologie a v bývalém vojenském prostoru Milovice se dozvěděli o zásadní roli velkých býložravců v ochraně stepních stanovišť. Další možností byla návštěva tzv. černého trojúhelníku v Podkrušnohoří, kde v minulosti došlo k drastické devastaci přírody. Dnes je zde možné názorně demonstrovat rozsáhlé terénní úpravy, sukcesi a ochranářský management.
V pátek 26. srpna byla konference slavnostně zakončena, jednotlivé pracovní skupiny ale o víkendu dál pokračovaly ve workshopech, kde se věnovaly například tzv. iEkologii, tedy novému přístupu k získávání robustních ekologických dat prostřednictvím digitálních technologií.
Program z Auly byl pro studenty zdarma streamován na univerzitní Youtube kanál, kde je archivován.
Kongres je zahrnut do aktivit pořádaných v rámci českého předsednictví v Radě EU.
Tereza Švejcarová
Foto ze zahájení kongresu: Petr Zmek







Podobné články
Představit všechny úspěšné vědkyně a výzkumnice působící na ČZU na tomto prostoru nelze, i kdybychom chtěli. Nicméně, všem můžeme popřát hodně úspěchů a zdaru k jejich svátku, Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě. Připadá na středu s datem 11.
Připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti je smyslem Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který OSN vyhlásila poprvé v roce 2015. Tento svátek připadá na 11. února. Při té příležitosti nabízíme sérii









