Vzrůstající počet lidí navštěvujících krajinu měl vliv na všechny živé tvory žijící venku mimo lidská sídla, na živočichy, kteří se nás bojí nebo se k nám chovají s respektem jako k potenciálnímu nebezpečí. Následkem toho musela zvířata měnit místa pro lov, stavbu hnízda nebo přečkání dne, čas, kdy obstarávají potravu nebo chodí spát. To vše mohlo mít mnohem větší vliv na jejich život, než si dovedeme představit.
Je tomu opravdu tak? A jak moc tato změna ovlivnila volně žijící zvířata? Na tyto otázky se snaží odpovědět studie autorů Olejarz a spol. (2023), která se věnuje změně spánkového režimu prasat divokých v souvislosti s pandemií covidu-19. Studovaným druhem se stalo prase divoké, které, ačkoliv žije převážné ve volné krajině, patří spíše mezi méně plachá zvířata. Za účelem výzkumu v Kostelci nad Černými lesy vědci odchytli 63 divokých prasat, kterým nasadili GPS telemetrické obojky s bio-loggry pro zaznamenávání pohybu. Nasbíraná data o jejich pohybu následně porovnali se záznamy o počtu návštěvníků ve zdejších lesích z nainstalovaných počítadel. Z výsledků autoři usuzují, že vyšší návštěvnost krajiny lidmi neměla zásadní vliv na vzdálenost, kterou prasata urazila během dne, a ani na velikost jejich domovských okrsků. Vyšší aktivita lidí ale měla zásadní vliv na spotřebu energie prasaty, ta byla o 41 procent vyšší při vysoké návštěvnosti než při nižších počtech návštěvníků. Důvodem byla změna ve spánkovém režimu prasat. V průměru strávila spánkem stejné množství času, docházelo ale k jeho narušovaní a spánek se odehrával v kratších časových intervalech. Přerušovaný a méně kvalitní spánek prasat, rušený větším množstvím lidí v přírodě v době lockdownu, vedl k vyšším hladinám stresu, které zapříčinily vyšší energetické výdaje.
Oldřich Vojtěch
OLEJARZ, Astrid; FALTUSOVÁ, Monika; BÖRGER, Luca; GÜLDENPFENNIG, Justine; JARSKÝ, Vilém et al. Worse sleep and increased energy expenditure yet no movement changes in sub-urban wild boar experiencing an influx of human visitors (anthropulse) during the COVID-19 pandemic. Online. Science of The Total Environment. 2023, roč. 879. ISSN 00489697
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
