Jak známo, vlivem globálního oteplování v poslední době padá sněhu stále méně a skiareály jsou nuceny vyrábět umělý sníh. Často jim však situaci komplikuje nedostatek vody a kolísavé průtoky.
Výroba umělého sněhu nemusí mít vždy negativní důsledky pro vodní režim v krajině, pokud se respektují základní pravidla odběrů. Řešení by mohl přinést efektivní management výroby sněhu, zahrnující předpověď tání sněhu na sjezdovce a možnost recyklace vody z tajícího sněhu.
Relevantní studie o konkrétním vlivu na vodní režim na českém území však chybí, a proto tým vědců ČZU v Praze vedený Romanem Jurasem sleduje, jaké jsou rozdíly v rychlosti tání umělého a technického sněhu.
„Pomůže nám to ujasnit si, jak rychle se voda z technického sněhu vrátí do vodního toku a kolik se jí dá znovu využít pro další zasněžování. Letos jsme zahájili spolupráci se skiareálem Alšovka v Krušných horách, který poskytl prostor pro experimenty. Před zimou jsme nainstalovali měřící plochy, které budou automaticky vyhodnocovat množství vody z tání sněhu na sjezdovce a v lese. Dostaneme tak základní data pro navržení efektivního hospodaření s vodou,“ vysvětluje Roman Juras.
Podobné články
„Pocházím z Mostu. Většina mé rodiny pracovala na šachtě nebo pro horníky. Žila jsem mezi lomy a výsypkami, vyrůstala v krajině, která se před očima proměňovala. Dnes se díky studiu na Fakultě životního prostředí ČZU profesně podílím na hledání její
Někdo ve vašem okolí mění svět kolem sebe. Možná víc, než si myslí. A právě ten by se mohl stát laureátem letošní Ceny Jana Opletala, kterou každý rok udílí Studentská rada vysokých škol mladým lidem a studujícím, měnícím své okolí
