Akce organizovaná EU CAP Network ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze se zaměřila na to, jak digitalizace, udržitelná produkce potravin a odolnost vůči změně klimatu přetvářejí evropský venkov. Program nabídl expertní vystoupení, praktické exkurze a interaktivní networking na témata jako Digitální a datové technologie v zemědělství; Udržitelné a odolné rostlinné a živočišné systémy; Cirkulární hospodaření s vodou a zdraví půdy; Nové business modely a řetězce v agropotravinářství.
Účastníci zavítali do Centra pro vodu, půdu a krajinu v experimentální lokalitě Chytrá krajina Amálie. S touto vlajkovou lodí ČZU na výzkum odolnosti vůči změnám klimatu je seznámili vědci Fakulty životního prostředí Václav Hradilek a Tereza Hnátková. „Zde jsme představili špičkové inovace v oblasti udržitelného hospodaření s půdou a vodou a přizpůsobení se změně klimatu. Exkurze poukázala na možnosti využití řešení založených na přírodě, posílení biologické rozmanitosti, pokročilé monitorování životního prostředí (včetně dálkového průzkumu založeného na UAV, vířivé kovariance a sledování podzemní vody), analýzu kvality ovzduší, technologie opětovného využití vody, inteligentní agrotechniku a nástroje velkých dat pro rozhodování v oblasti životního prostředí. Amálie se tak stala modelovým místem pro transformaci krajiny v Evropě,“ podotýká Tereza Hnátková. Po návštěvě Chytré krajiny nabídl mezinárodní projektový tým Fakulty životního prostředí prohlídku kampusu ČZU.
Pražské setkání evropské platformy pro inovace v zemědělství uvedl děkan Fakulty životního prostředí prof. Michael Komárek. Mezi řečníky vystoupili zástupci Evropské komise, EIT, EIC, či CBE JU, kteří představili nové příležitosti financování a úspěšné strategie pro evropské výzkumné projekty. Mezi českými účastníky byli zástupci univerzit, firem a také Ministerstva zemědělství ČR.
Akce se poprvé konala v České republice a její hostování na ČZU se podařilo získat Lauře Míčkové z Fakulty životního prostředí ČZU.
Podobné články
Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu hektarů půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou.
Fotograf divoké přírody Petr Bambousek se stal letošním laureátem Ceny děkana Fakulty životního prostředí, která se na této fakultě uděluje každoročně v rámci oslav Dne Země. V minulosti prestižní ocenění získali například jaderná inženýrka Dana Drábová či kněz, molekulární biolog
