Iniciativa České pole po roce aneb Návrat českých potravin do gastronomie

Špičková kvalita, regionálnost, podpora českých výrobců. To jsou priority Iniciativy ČESKÉ POLE, jíž stačil pouhý rok, aby si připsala řadu úspěchů při navracení tradičních produktů českého zemědělství do tuzemské gastronomie. Fakta mluví jasnou řečí.

Enormní zájem zákazníků o české brambory odrůdy Agria, která je ideální pro přípravu hranolek… Zahájení dlouhodobé spolupráce s pěstitelem kvalitního tuzemského křenu a zařazení jeho produkce do trvalé nabídky velkoobchodů makro ČR… První sklizeň pravého českého česneku původních odrůd Bjetin a Slavin, jehož vysázení v říjnu 2022 iniciativa podpořila a který je už nyní k dostání v prodejnách… To jsou první viditelné úspěchy Iniciativy České pole při navracení domácí zemědělské produkce do moderních i tradičních českých restaurací, bister, rychlých občerstvení, jídelen a dalších gastropodniků.

Nyní se České pole chce ve spolupráci s odborníky ČZU zaměřit na rozšíření sortimentu o českou cibuli, a také na živočišnou produkci. Konkrétně jde o jehněčí maso, perličky a sladkovodní ryby.

„Jsme rádi, že jsme součástí tohoto projektu, a věříme, že budeme moci svými poznatky přispět k návratu českých plodin do gastronomie,“ přivítala členy iniciativy v suchdolském kampusu prorektorka pro rozvoj a udržitelnost prof. Eva Vlková. Výročního setkání se zúčastnili také děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů prof. Josef Soukup a další univerzitní odborníci na potravinářství.

Česká zemědělská univerzita na sebe vzala roli odborného garanta a poradce iniciativy České pole v oblasti výzkumu tradičních odrůd a plemen podpisem memoranda o spolupráci, které na agrosalonu Země živitelka stvrdili rektor univerzity Petr Sklenička a ministr zemědělství Marek Výborný. Pro univerzitu je to další v řadě kroků na podporu tradičních českých rostlinných i živočišných produktů, pro Iniciativu České pole zase příslib významného posílení jejích aktivit. Tím zásadním však bude expertiza ČZU v oblasti výzkumu a vývoje. V první fázi se spolupráce zaměří na průzkum potenciálu produkce českého jehněčího, opomíjené domácí drůbeže, jako jsou perličky, a také sladkovodních ryb, zejména kapra. Z plodin se pozornost soustředí na cibulovou zeleninu, která je pro českou gastronomii klíčová.

Rozšíření iniciativy o Českou zemědělskou univerzitu ocenil Petr Jílek, náměstek ministra zemědělství: „Myslím, že je skvělé mít zázemí ze strany akademiků, aby spojení státní správy a akademického sektoru dobře fungovalo,“ zdůraznil a k dalšímu směřování Iniciativy České pole poznamenal: „Důležité je vyhledávat české potraviny. Naši pěstitelé jsou na špičce a dokážou produkovat velmi kvalitní potraviny. Musíme na trhu najít místo pro odbyt jejich výrobků. Není to jednoduché, ale chceme hledat cesty, jak tomuto sektoru ve střednědobé perspektivě pomoci.“

Na výročním zasedání iniciativy představil dosavadní výsledky v číslech a dlouhodobou vizi projektu Martin Čivrný, vedoucí komunikace makro ČR. „Během jediného roku se nám podařilo za účasti ministerstva zemědělství a dalších partnerů položit základy budoucí systematické podpory tradičních českých zemědělských produktů, které si díky své kvalitě, chuti a udržitelné produkci zaslouží být mnohem dostupnější než dosud,“ pochvaluje si efektivní spolupráci Martin Čivrný, který hlavní smysl existence iniciativy vidí v návratu české úrody do gastronomie. „Naším záměrem je pozitivně ovlivňovat kulturu jídla a posouvat českou gastronomii dopředu tak, aby byla ceněna,“ zdůrazňuje.

Zástupci České zemědělské univerzity na tomto setkání zhodnotili roli tradičních plodin a živočišných produktů v kontextu vizí iniciativy. Proč je vhodným produktem právě jehněčí, vysvětlil Daniel Bureš. „Má tradici, v minulosti hrálo mnohem větší roli než dnes, kdy je trh s jehněčím masem málo rozvinutý. Většinou jde o domácí porážky a na trh se jehněčí maso nedostává. Přitom obsahuje hodně bílkovin a má příznivý poměr masných kyselin i minerálních látek a vitaminů. Vzhledem ke špatné dostupnosti na trhu je to velká příležitost pro gastronomické podniky,“ zdůrazňuje.

Další potenciál vidí odborníci ČZU ve využití dosud opomíjených perliček, kohoutů a sladkovodních ryb, zejména kaprů. „V současné době je kapr sezónní záležitostí, většina produkce jde na vývoz. Rybníkářství je přitom součástí české tradice a kultury, kterou je třeba posilovat,“ říká Lukáš Kalous.

O motivech zapojení Českého bramborářského svazu do Iniciativy České pole poreferoval jeho místopředseda Vlastimil Rasocha. „V posledních třiceti letech došlo ke změně spotřebitelského chování, narostla spotřeba hranolek, které se k nám z 90 % dováží. Proto jsme si vybrali odrůdu Agria, ideální pro přípravu hranolek. A velmi jsme uvítali, když se na nás obrátilo makro s nabídkou partnerství,“ říká Vlastimil Rasocha.

Partnerství a důvěra jsou hlavní motivací ke spolupráci s Iniciativou České pole také pro Zelinářskou unii Čech a Moravy. Jak podotýká její předsedkyně Monika Nebeská, konečným cílem je lokální, odpovědná a udržitelná zelenina. „Usilujeme o to, aby český spotřebitel dostával na stůl kvalitní zeleninu, což je právě ta česká. Je třeba, aby byl řetězec od výrobce ke spotřebiteli co nejkratší,“ zdůrazňuje Monika Nebeská a dodává: „Už nyní se nám daří prosadit na trhu český chřest, křen, česnek, rajčata a saláty. Dalším kandidátem na členství v Iniciativě České pole je všestarská cibule – krása s příběhem dlouhým šedesát let.“ Pro krásu s příběhem je i výkonný ředitel Českého gastronomického institutu Adam Eliáš, podle něhož „bez čerstvých a kvalitních surovin s příběhem nelze perfektně uvařit“.

Iniciativa České pole se do budoucna chce zaměřit i na udržitelný rozvoj v oblastech svého působení. Chce pokračovat v omezování dovozu zemědělské produkce ze zahraničí v případech, kdy to není nezbytně nutné, a nahrazovat ho českými plodinami.

Lenka Prokopová

Foto: Petr Zmek