Včelařství má značný přínos pro společnost jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska životního prostředí. Podle kvalifikovaných odhadů spočívá 90 % přínosu včel v jejich opylovacích schopnostech a pouhých 10 % tvoří včelí produkty (med, propolis, vosk atd.). V prvé řadě má opylování vliv na kvalitu a množství zemědělské produkce a včelařské produkty jsou využívány v potravinářství i farmacii a mají ekonomický přínos pro chovatele včel. Má jednak pozitivní sociální dopady, jednak významný vliv na biodiverzitu. Pro poznání dynamiky vývoje nabídky a poptávky ekosystémových služeb je nezbytně důležité orientovat do této oblasti výzkum a sledovat finanční hodnotu nabídky a poptávky.
Cílem výzkumu bylo ohodnotit ekosystémové služby chovu včel z pohledu včelařů včetně ocenění vybraných druhů ekosystémových služeb. V některých státech je opylování včelami zabezpečováno v tržním prostředí a studie se zaměřují na efektivnost podle počtu včelstev. Problematický je nicméně vztah mezi poptávkou a nabídkou ekosystémových služeb v chovu včel, neboť některé prochází trhem a některé nikoli. Z výsledků vyplynulo, že v České republice je nejčastějším důvodem chovu včel zájmová činnost (34 %). Poptávka po opylování je v porovnání s jinými státy velice nízká (12 %). Z pohledu přínosů ekosystémových služeb z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejdůležitější je opylování kulturních a ostatních rostlin (55 %) a dále včelí produkty (25 %). Hodnota všech vybraných ekosystémových služeb byla oceněna na 3 646 368 tis. Kč/rok. Z provedeného ocenění a zahraničních zkušeností je zřejmé, že chov včel vyžaduje podporu ze strany státu, a to jak formou dotace, tak i nástroji omezujícími používání insekticidů.
Ing. Pavla Vrabcová, Ph.D., doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D.
Podobné články
Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka Fakulty životního prostředí ČZU Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v
Grantová agentura České republiky ocenila výzkum nanočástic železa pro nápravu znečištěných půd týmu profesora Martina Komárka, děkana Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Jeho projekt je součástí prestižních výstupů GAČR.



