Proměny zemědělství, započaté průmyslovou revolucí v 18. století, směřují ke stále větší industrializaci a specializaci. S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové a místní odrůdy a upřednostňují se ty geneticky jednotné a výnosnější. Také všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují specialistům šlechtěným na výkon – na více mléka, masa, vajec…
A přitom každá rostlina, živočich či mikroorganismus představují unikátní zásobárnu genů a vlastností. Původní odrůdy plodin a plemena hospodářských zvířat mají vlastnosti, které u moderních odrůd a plemen již vymizely. Některé mikroorganismy vyrábějí polymery, léčivé látky či dokonce potraviny. Každý z dnešního hlediska „nepotřebných“ organismů může v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd a plemen, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití.
Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, se dozvíte na výstavě v kampusu České zemědělské univerzity. Výstava prezentuje téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace.
Foto: Shutterstock
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
