Proměny zemědělství, započaté průmyslovou revolucí v 18. století, směřují ke stále větší industrializaci a specializaci. S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové a místní odrůdy a upřednostňují se ty geneticky jednotné a výnosnější. Také všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují specialistům šlechtěným na výkon – na více mléka, masa, vajec…
A přitom každá rostlina, živočich či mikroorganismus představují unikátní zásobárnu genů a vlastností. Původní odrůdy plodin a plemena hospodářských zvířat mají vlastnosti, které u moderních odrůd a plemen již vymizely. Některé mikroorganismy vyrábějí polymery, léčivé látky či dokonce potraviny. Každý z dnešního hlediska „nepotřebných“ organismů může v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd a plemen, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití.
Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, se dozvíte na výstavě v kampusu České zemědělské univerzity. Výstava prezentuje téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace.
Foto: Shutterstock
Podobné články
Prezident republiky Petr Pavel předal v úterý 16. prosince 2025 v Karolinu za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy jmenovací dekrety 69 novým profesorkám a profesorům vysokých škol. Na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity byl na nejvyšší
Výzkum na Provozně ekonomické fakultě ČZU má mnoho podob. Od analýzy potravinové soběstačnosti až po využití umělé inteligence při čtení starověkých písem. Tuto tematickou i metodologickou šíři potvrzují dvě nejvyšší fakultní ceny, které letos získaly vědkyně Provozně ekonomické fakulty.
