Proměny zemědělství, započaté průmyslovou revolucí v 18. století, směřují ke stále větší industrializaci a specializaci. S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové a místní odrůdy a upřednostňují se ty geneticky jednotné a výnosnější. Také všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují specialistům šlechtěným na výkon – na více mléka, masa, vajec…
A přitom každá rostlina, živočich či mikroorganismus představují unikátní zásobárnu genů a vlastností. Původní odrůdy plodin a plemena hospodářských zvířat mají vlastnosti, které u moderních odrůd a plemen již vymizely. Některé mikroorganismy vyrábějí polymery, léčivé látky či dokonce potraviny. Každý z dnešního hlediska „nepotřebných“ organismů může v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd a plemen, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití.
Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, se dozvíte na výstavě v kampusu České zemědělské univerzity. Výstava prezentuje téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace.
Foto: Shutterstock
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala