Proměny zemědělství, započaté průmyslovou revolucí v 18. století, směřují ke stále větší industrializaci a specializaci. S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové a místní odrůdy a upřednostňují se ty geneticky jednotné a výnosnější. Také všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují specialistům šlechtěným na výkon – na více mléka, masa, vajec…
A přitom každá rostlina, živočich či mikroorganismus představují unikátní zásobárnu genů a vlastností. Původní odrůdy plodin a plemena hospodářských zvířat mají vlastnosti, které u moderních odrůd a plemen již vymizely. Některé mikroorganismy vyrábějí polymery, léčivé látky či dokonce potraviny. Každý z dnešního hlediska „nepotřebných“ organismů může v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd a plemen, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití.
Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, se dozvíte na výstavě v kampusu České zemědělské univerzity. Výstava prezentuje téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace.
Foto: Shutterstock
Podobné články
Nakládání se zbraněmi je jednou z klíčových právních úprav v oblasti vnitřní bezpečnosti státu. Od 1. ledna 2026 vstoupí v účinnost nový zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, který přináší některé zásadní změny v oblasti regulace zbraní v
Vědci Fakulty životního prostředí, kteří se zabývají klimatickou změnou a možnostmi adaptace na ni, zhodnotili uplynulou letní sezonu v Česku. Léto roku 2025 vypadalo s ohledem na klimatologická data v průměru nenápadně, ale určilo ho pár krátkých, zato extrémních vln
