Proměny zemědělství, započaté průmyslovou revolucí v 18. století, směřují ke stále větší industrializaci a specializaci. S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové a místní odrůdy a upřednostňují se ty geneticky jednotné a výnosnější. Také všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují specialistům šlechtěným na výkon – na více mléka, masa, vajec…
A přitom každá rostlina, živočich či mikroorganismus představují unikátní zásobárnu genů a vlastností. Původní odrůdy plodin a plemena hospodářských zvířat mají vlastnosti, které u moderních odrůd a plemen již vymizely. Některé mikroorganismy vyrábějí polymery, léčivé látky či dokonce potraviny. Každý z dnešního hlediska „nepotřebných“ organismů může v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd a plemen, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití.
Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, se dozvíte na výstavě v kampusu České zemědělské univerzity. Výstava prezentuje téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace.
Foto: Shutterstock
Podobné články
První adventní týden probíhal na České zemědělské univerzitě ve znamení dobrých skutků. Zájemci mohli darovat potraviny potřebným a naději na život vážně nemocným. Potravinová sbírka byla prodloužena až do 10. prosince, do registru dárců kostní dřeně se přihlásilo devatenáct dobrovolníků.
Zatímco předsálí auly ČZU ožilo ve středu 3. prosince vánočními dílnami a přicházeli sem zájemci o dárcovství kostní dřeně, uvnitř zasedala akademická obec. Výroční shromáždění svolal Akademický senát ČZU symbolicky na první adventní týden, v čase naděje a očekávání.
