Fííha! Ty joo! Woow nebo spíš Tiimi?

Že nevíte, co znamená poslední Tiimi? Tak bych nazvala nové citoslovce, které by shrnovalo nadšení, motivaci i inspiraci, kterou jsem si odnesla z návštěvy studentů Honzy, Daniela, Soniy a garanta studijního programu Inovativní podnikání na Provozně ekonomické fakultě ČZU Ing. Václava Švece, PhD. Odcházet se mi nechtělo.

Zkusila jsem Čočkýnu a zatoužila jsem být týmovým podnikatelem. Mluvím španglicky nebo spíš španfinsky? Honza s Danielem to řekli jasně: “Do klasických akademických lavic bychom se už nevrátili. Tady je velká volnost, s týmem si pod dohledem koučů nastavujeme své cíle a vzájemně se od sebe učíme.”

Inovativní podnikání je jedinečný profesně zaměřený studijní program, který byl akreditován MŠMT v roce 2019 a zároveň jako jeden z mála na světě je certifikován v používání veškeré studijní metodiky a koncepce finské Tiimiakatemia^®. Ta byla vyvinuta a stále se vyvíjí a zlepšuje již přes 30 let.

“Tiimiakatemia, anglicky Team Academy, česky Týmová Akademie je způsob, jakým se studenti (vlastně týmoví podnikatelé) v tomto studijním programu učí. Místo přednášek a cvičení mají “training sessions”, kde jsou vedeni k přemýšlení o svém vlastním rozvoji. Týdně mají dvě training sessions po čtyřech hodinách. Celý koncept je postaven na třech pilířích: training (trénink), reading (čtení), practice (praxe),” říká Václav Švec.

Nekoná se žádné sezení v lavicích a zírání na přednášku. K výuce dochází při tréninku, kdy týmoví podnikatelé sedí v kruhu, cvičí dialog nebo facilitaci a učí se jeden od druhého sdílením znalostí a toho, co v praxi zažili. Tréninky jsou zároveň vedeny pod dohledem pedagoga koučovacím přístupem. Pedagog (kouč) dohlíží na to, aby se týmoví podnikatelé nezasekli na nepodstatném problému, a pokračovali dál v projektech a na svém vlastním individuálním i týmovém rozvoji.

V prvním ročníku si týmy zakládají reálnou podnikatelskou společnost, většinou družstvo, které pak uvádějí do praxe a skutečně podnikají. Každý z týmu má pak ve skupině svou roli: někdo dělá marketing, někdo obchod, někdo je organizačně zdatný, někdo tým vede, apod. Zároveň se spolu musí naučit vycházet následující 3 roky.

Učí se tedy např. metodou learning by doing (učím se tím, co dělám) a učí se dialogu (Isaacs (1999), Dialogue: The Art Of Thinking Together), kdy jsou nastavena pravidla komunikace: každý je slyšet, jeden druhého respektuje a zároveň všichni musí promluvit na připravené téma. V jednom týmu a při každém tréninku týmu je zpravidla 15 – 18 lidí, takže každý týmový podnikatel se učí naslouchat dalším úhlům pohledů, respektovat druhého a zároveň tím sám získává znalosti.

Václav Švec dále pokračuje: “Týmoví podnikatelé se učí individuálně také čtením knih, přičemž znalosti pak přináší do praxe a na tréninky, kde o nich diskutují. Aby splnili požadavky studia, musí splnit během tří let 120 tzv. knižních bodů, kdy jedna kniha přinášející znalosti je bodována 1- 3 body. Celkem tak za studium přečtou 40 až 60 odborných knih. Také na aplikované znalosti píší eseje, aby prokázali, co v praxi z knih využili a jak to dopadlo. Běžně jim veškeré studium s praxí zabere 40 hodin týdně.”

“Dává mi to větší smysl, než sedět v lavici a nerozumět tabulkám při přednášce. Raději si doma vše potřebné načtu a pak proberu na training session,” doplňuje týmový podnikatel Honza.

Navíc na začátku každého semestru si každý týmový podnikatel připraví i individuální vzdělávací kontrakt. Můžeme říci – smlouvou sám sebou – tedy to, v čem se chce rozvíjet a co chce na sobě zlepšit. Vzdělávací kontrakt pak osobně probírají s koučem.

Po přijetí nejdříve přijdou studenti, které je potřeba rozdělit do týmu. To se děje na základě psychometrického testu. V týmech si poté rozdělují činnosti, nastavují si vizi, za kterou jdou, dohodnou se, co, kdo, kdy a jak bude dělat.

Také se stává, že někdo přijde s nápadem a chce být vůdcem, ale během půl roku vše přirozeně vyplyne, kdo jím přirozeně je a kdo ne. Týmoví podnikatelé si zvolí vůdce samovolně a to někoho, kdo vyhovuje všem, ne žádného extrémistu. K vyprofilování pak dojde během prvního půl roku.

Nyní funguje studijní program Inovativní podnikání už třetím rokem, to znamená, že je plný dům, který se může společně učit a vyvíjet. Konkrétně – třetí ročník by už měl vést mladší ročníky, pomáhat jim, napříč ročníky vést projektové týmy. Kdo má nápad v jednom družstvu, spojí se s druhým a mohou také spolupracovat napříč ročníky. Starší ročníky také mohou pomoci vydělat mladším, takže první ročníky si finance pro zakládanou společnost mohou vydělat pod dohledem zkušenějších kolegů.

Možná tak znáte marketingovou agenturu Mark Me (https://markme.cz) nebo úklidovou společnost Modrého žraloka (https://www.modryzralok.cz). Obě společnosti založili týmoví podnikatelé při studiu Inovativního podnikání a existují dodnes.

“My teď pracujeme na projektu Čočkýna, pražíme čočku. Tahle je na ochutnávku, jako tester, pražená na hovězím loji,” dávají mi ochutnat Čočkýnu týmoví podnikatelé pracující v roli obchodníků Honza s Danielem (pozn.: hned si kupuji dva balíčky, obchod jim jde dobře – Čočkýna chutná skvěle a jako milovník smažených brambůrků bych tuto alternativu v řetězcích uvítala).

Už nyní nabízí týmoví podnikatelé, i v rámci samotného studijního programu Inovativní program, několik služeb: “Řešíme potřeby zákazníků. Tehdy se sejdou tři až čtyři týmy, které přijdou s kreativním řešením. Takto si nás najala např. Zásilkovna, Fiskars nebo Slevomat. Další činností, do které se chceme zapojit, je i transfer technologií. Týmoví podnikatelé dělají marketing, obchod, vyrůstá nám tady síť obchoďáků, které žádná jiná vysoká škola nemá. A také nabízíme Learning expedition. To znamená, můžete se přijít podívat,  jak to celé funguje a něco si odnést pro vlastní výuku a vzdělávání,” říká Václav Švec.

Studijní program Inovativní podnikání byl otevřen v roce 2019, vznikal ale sedm let.  První nápad přišel v době, kdy byl Václav Švec ve finském Jyväskylä v Tiimiakatemia. Tiimiakatemia ho inspirovala v tom, že dokážeme studenty naučit i měkké dovednosti, nejen ty tvrdé, a dokážeme je naučit vše naučit tak, aby odcházeli do praxe již s rozvinutými dovednostmi podloženými nezbytnými znalostmi.

Po návratu z Finska nastaly přípravy, jak organizační, tak ve smyslu shánění financí pro samotné studium, a nasmlouvání budoucích pedagogů, kteří v tomto případě jsou především kouči – buďto lidé z praxe nebo dle metodiky Tiimiakatemia^® proškolení současní zaměstnanci ČZU. Po sedmi letech snahy Václava Švece, který mimo  jiné za vynikající vzdělávací činnost a profesně zaměřený program Inovativní podnikání získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy, se za podpory manželky Jany Švecové (která působí v programu jako týmový kouč) vše povedlo dotáhnout do konce. Dnes má Inovativní podnikání tři ročníky motivovaných a nadšených týmových podnikatelů, za kterými stojí skvělé výsledky, ale také se těší zahraniční spolupráci.

“Studuji podobný program ve Finsku a tady v Praze pracuji s Čechy na několika projektech a absolutně to tady miluju,” řekla mi na závěr finská studentka Sonia. A já jen mohu dodat: “Škoda, že nejsem studentka, tedy týmová podnikatelka … Nevadí, dám si Čočkýnu a budu alespoň v roli vzorného zákazníka, který dává palec nahoru a říká si v duchu Tiimi.”

Více o Tiimiakatemia Prague najdete zde: https://tiimiakatemia.cz/ a studijním programu Inovativní podnikání zde: https://www.pef.czu.cz/cs/r-7008-studium/r-7021-studijni-programy/r-7484-bakalarske-studium/r-14543-inovativni-podnikani-ip.

Věra Klimšová