Zvláštní význam má tento svátek pro studenty i zaměstnance České zemědělské univerzity v Praze, jejíž veškeré aktivity jsou podřízeny principům trvale udržitelného života. Proto jsme se rozhodli oslavit Den Země sérií rozhovorů a článků na téma trendů prosazovaných při výzkumu a vzdělávání na této pražské univerzitě. Právě začínáme!
Nabídneme vám mj. rozhovor o vlivu klimatické změny na lidské zdraví, dočtete se o následcích klimatické změny na odlesňování nebo o tom, jak jeden z absolventů ČZU v Praze zatýká pytláky v Indonésii a vede tam záchranný program pro outloně. Při příležitosti největšího svátku planety Země vám na tomto prostoru nabídneme mnoho dalších témat. Mezi nimi i rozhovor o společenské odpovědnosti organizací (CSR), v níž je ČZU českým lídrem.
„Hledáme odpovědi na otázky udržitelnosti v jejím environmentálním, ekonomickém i sociálním kontextu. V popředí zájmu našich vědců jsou záležitosti bioekonomiky, biotechnologií a problematika zvládání klimatických změn, především otázky sucha a potravinové bezpečnosti. V tomto duchu také vychováváme a vzděláváme naše studenty. Vedeme je k respektu k životnímu prostředí a udržitelné budoucnosti,“ říká rektor ČZU Petr Sklenička.
Lenka Prokopová
Z historie
Den Země se poprvé slavil v USA v roce 1969, kde postupně získal velkou oblibu. Celosvětový svátek se z něj stal až v roce 1990, kdy se k oslavám připojilo více než 190 zemí. U nás měl Den Země premiéru v roce 1990 v podobě studentského happeningu s Matkou Země a Blanickými rytíři, kteří byli zváni, aby pomohli Zemi od odpadů, klimatických změn a přebujelého konzumerismu. Zorganizovala ho česko-americká Earthlinks Foundation. Od té doby se Den Země v České republice slaví každoročně.
Podobné články
Ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a Českou zemědělskou univerzitou se
20. dubna v sídle společnosti AVE CZ konalo finále sedmého ročníku soutěže AVE Student Challenge. Do soutěže se zapojilo 78 studentů. Z finálové dvanáctky, která představila své
Evropská unie investuje miliardy eur do zmírňování klimatické krize, přičemž se jí však nedaří chránit nejstarší lesy kontinentu, které představují obrovské úložiště uhlíku. Staré lesy mají mimořádný význam pro biologickou rozmanitost a ochranu klimatu v Evropě, přesto jsou stále vzácnější.
