ČZU na Zemi živitelce 2025: Projekty udržitelné budoucnosti v hledáčku médií

„Na agrosalon jsme přivezli interaktivní model modro-zelené infrastruktury pro městská sídla, nabízíme témata jako udržitelné hospodaření s lesy, precizní zemědělství, potravinová bezpečnost, adaptace na klimatickou změnu nebo ochrana divokých i domácích zvířat. Prostřednictvím mladé generace chceme vysvětlit, jak si dnes mladí stojí na trhu práce a jak jim můžeme lépe porozumět. Návštěvníci naší expozice mají možnost ochutnat produkty ´made in CZU´ z Potravinářského pavilonu, z našeho pivovaru i z našich vinic u Mělníka,“ představuje letošní expozici ČZU rektor Petr Sklenička.

čtvrtek 21. – neděle 24. srpna

Naprostým unikátem byl exponát Fakulty životního prostředí. Zadržme vodu, kde naprší!… To je podstata interaktivního modelu modro-zelené infrastruktury vyvinutého v rámci projektu TransformAr. Ukazuje, jak modro-zelená infrastruktura pomáhá městům zvládat intenzivní deště a vlny horka. „Při živé simulaci deště uvidíte rozdíl v odtoku vody a v teplotě povrchů mezi zelenými a nepropustnými plochami zastavěného městského prostředí. Vyzkoušíte si, jak vegetace ve městě funguje jako chytré řešení pro naši budoucnost,“ naznačuje vedoucí projekčního týmu Tereza Hnátková. Země živitelka je prvním místem, kde byl tento model představen. Více se dozvíte v našem rozhovoru ZDE.

Model modro-zelené infrastruktury je také jedním z projektů ČZU, které vzbudily velký zájem médií. Radiožurnál odvysílal rozhovor s jedním ze spoluautorů Markem Petrejem z týmu Fakulty životního prostředí, ve kterém přiblížil, jak interaktivní model funguje. Zde je záznam rozhovoru.

Hmyzí hnojivo FRASS a svoji hmyzí farmu představili Vojtěch Malecha a Jan-Dorian Kratochvíl, členové startupu podnikatelského inkubátoru ČZU Point One. Jejich projekt pronikl i do živého vysílání Radiožurnálu.

čtvrtek 21. srpna

Maraton fakultních prezentací zahájila Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů s tématem Rostlinolékařství a moderní přístupy založené na integrované a biologické ochraně, která minimalizuje použití chemie, podporuje biodiverzitu a zajišťuje udržitelnou produkci potravin a krmiv bez reziduí pesticidů a v souladu s přírodou. Na stánku autorka prezentace Marie Maňasová nabídla ukázky prospěšných i nežádoucích organismů na digitálním mikroskopu Hirox, byly zde i vzorky rostlin s příznaky chorob a škůdců. O rostlinolékařství se můžete dozvědět více ZDE.

Šíření nepůvodních invazních druhů ve vodních ekosystémech bylo dalším tématem FAPPZ a pro ilustraci jsme je viděli přímo v akváriu. „Tyto organismy ohrožují biologickou rozmanitost, narušují ekologickou rovnováhu a přinášejí rizika nejen pro přírodu, ale i pro hospodářství a zdraví lidí. Jejich výzkum a monitoring je klíčem k ochraně vodních biotopů, udržení kvality vody a udržitelnosti rybniční akvakultury. Ukazujeme, proč je nutné jednat dřív, než bude pozdě,“ říká garant této prezentace profesor Lukáš Kalous.

Živitelka je také příležitostí pro prezentaci možností studia na ČZU a letos se představil jeden z unikátních oborů. Studijní program zaměřený na veterinární asistenci spojuje péči o zdraví zvířat s prací s lidmi a důrazem na praxi v reálném prostředí veterinárních klinik. Jde o jediný program svého druhu v ČR, který v takové šíři a hloubce připravuje odborníky schopné samostatně zvládat náročné úkoly v oblasti veterinární péče.

pátek 22. srpna

Fakulta lesnická a dřevařská měla letos ´v rukávu´ Hydrogely. Fungují jako houba, nasají vodu a pomalu ji uvolňují v obdobích, kdy ji rostliny nejvíce potřebují. Je to skvělý pomocník pro zemědělce, lesníky i zahrádkáře. Na této fakultě vyvinuli hydrogelové tablety přímo pro potřeby lesních dřevin. I ony vzbudily zájem Radiožurnálu, jak můžeme slyšet v rozhovoru s Benjamínem Petrželou.

Letošním hitem byly speciálně vyvinuté lyže, které vznikly v dílnách FLD ve spolupráci se značkou Kästle. Na jejich vývoji se podílel student FLD, špičkový alpský lyžař a olympionik Jan Zabystřan. Co předcházelo tomu, než mohl letos na jaře lyže otestovat, se dozvíte v rozhovoru s hlavní řešitelkou projektu Lyže Kästle s jádrem ČZU Terezou Jurczykovou ZDE.

A lyže s dřevěným srdcem zaujaly i reportéry Radiožurnálu, jak můžeme slyšet v rozhovoru s Petrem Horákem, členem týmu, který se na jejich vývoji podílel.

sobota 23. srpna

Tým Fakulty tropického zemědělství Animal Physiology and Behaviour připravil ukázky ochrany divokých i domácích zvířat. Jeho členové zkoumají fyziologii a chování zvířat z celého světa od divokých antilop v Africe přes divoké koně v Asii po domácí zvířata u nás. Víte, co nám může prozradit paroh, krevní vzorek nebo způsob, jakým mládě saje mléko? Na Zemi živitelce představili, jak věda pomáhá lépe porozumět zvířatům i tomu, jak je chránit a jak se o ně co nejlépe starat. Dozvědět se to můžete také ZDE.

pondělí 25. a úterý 26. srpna

Jak uvažuje a co chce od svého profesního života generace Z? Na Živitelce to bylo možné zjistit přímo od těch nejpovolanějších, studentů Inovativního podnikání na Provozně ekonomické fakultě. Jejich startup GenZ Consulting pomáhá firmám pochopit novou generaci, zjistit, co od práce očekává, a jak s ní pracovat. Ukazuje, jak nastavit procesy, aby mladí zaměstnanci nejen přišli, ale hlavně zůstali a rostli. Společně s firmami tak mění jejich prostředí v konkurenční výhodu. Více čtěte ZDE. 

úterý 26. srpna

Závěrečný den Země živitelky patří preciznímu zemědělství, konkrétně výzkumu a vývoji technologií „smart farming“ pro malé a střední zemědělské podniky. Tomuto tématu se věnují na Technické fakultě a rádi sdílejí nové poznatky v oblasti, které rozhodně patří budoucnost.

Lenka Prokopová

Nejen o moderních technologiích v zemědělství a precizním zemědělství promluvil při zahájení Země živitelky Tomáš Maier, agrární ekonom Provozně ekonomické fakulty ČZU, v debatě na programu ČT 24.