Data proudící z desítek měřících přístrojů a čidel zpřesňují vědcům celkový obraz o stavu prostředí a o reakci jednotlivých složek životního prostředí na přijatá opatření. Zůstává však stále mnoho otázek, na které musí odpovědět především aplikovaný výzkum. Nyní je proto na řadě pochopení interakcí mezi půdou, vodou, atmosférou a organismy s přihlédnutím k antropogennímu znečištění a dalším rizikům, kterým bude muset lidská společnost v dohledné budoucnosti čelit.
Jedno z nejdetailněji kontrolovaných a monitorovaných zemědělských území na světě prošlo od roku 2018, kdy projekt Chytré krajiny odstartoval, výraznou změnou. Na 500 hektarech zemědělské půdy obklopené hospodářskými lesy vznikly závlahové vodní nádrže, umělý mokřad, protierozní opatření a prvky zpomalující odtok z polí, ve volné krajině byly vysázeny nové aleje dřevin a pole doplněna o nektarodárné biopásy. Drenáže, které již 50 let neúčelně zbavují půdu vody, odborníci vybavili regulačními prvky, jež na pozemcích vodu naopak účelně zadrží. Těsně před spuštěním jsou moderní závlahové soustavy, na jejichž návrhu a realizaci se podílejí odborníci z izraelského výzkumného ústavu Volcani Center a z firmy Netafim. Nezbytná je i technologická infrastruktura, která představuje základ pro takto detailní monitoring. Vznikající internetová síť 5G umožní nejen přenosy velkého množství dat, ale i dálkové ovládání zemědělských strojů a měřících přístrojů nebo managementové zásahy v reálném čase.
Další nezbytný krok k úspěšné syntéze poznatků a jejich zohlednění v praxi je studium komplexity vztahů všech složek prostředí – půdy, vody, organismů a klimatu při zohlednění moderních postupů precizního zemědělství. Aby bylo možné úspěšně zvládat rizika, jakými jsou sucho, povodně, potravinová bezpečnost, znečištění a eroze půdy, je nutný celostní vědecký přístup s využitím principů cirkulární ekonomiky kladoucí důraz na obnovu zdrojů.
Amálie ale nepatří jen vědcům. Veřejnost se může s Chytrou krajinou seznámit přímo v terénu díky interaktivním panelům naučné stezky, která vás na necelých devíti kilometrech seznámí s touto vědeckou laboratoří pod širým nebem. Rozkvetlé aleje ovocných stromů jsou nyní příjemnou záminkou k návštěvě jedinečné lokality nedaleko od hlavního města.
Financování aktuálně uskutečňovaných aktivit tříletého projektu nazvaného „Pilotní farma Amálie – aplikace konceptu Chytré krajiny“ umožnily tzv. Norské fondy v rámci programu Rago. Partnerem ČZU v Praze je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, v.v.i. (VÚMOP).
Zdroj: FŽP
Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
