Vzhledem k vývoji klimatu se nápad na realizaci projektu chytrého využívání vody v krajině, který vznikal na akademické půdě České zemědělské univerzity v Praze delší dobu, stával čím dál tím víc naléhavý. Vědcům navíc bylo zřejmé, že vytvořit modelovou studii v laboratoři nemá význam a je nutné projekt provést v reálných podmínkách.
V roce 2018 situace okolo vývoje klimatu už začala být akutní. Vzniklo Centrum pro vodu, půdu a krajinu při ČZU, ve kterém spolupracují odborné týmy napříč fakultami, a ty se společně pustily do realizace projektu. Příhodné podmínky pro vytvoření reálné modelové krajiny, která by uměla hospodařit s vodou, byly na pozemcích Školního zemědělského podniku ČZU u Lán. Konkrétně se jednalo o lokalitu Amálie u obce Ruda na Rakovnicku, kde bývá obecně dešťových srážek méně a je tam takzvaný srážkový stín.
O Amálii jsme psali i my, když projekt podpořila MONETA Money Bank (https://zivauni.cz/chytra-krajina-2030-ziska-finance-na-vybudovani-zavlahoveho-systemu/) a vznik projektu zaujal i řadu médií (např. reportáž na ČT24: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2833562-vznika-prvni-chytra-krajina-misto-ktere-odola-klimatickym-zmenam-roste-u-prahy nebo článek zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/amalie-chytra-krajina-sucho-zemedelstvi.A190605_171625_domaci_onkr).
Od počátku projektu do současné doby instalovali vědci z ČZU ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy protierozní opatření. Vznikly také dva umělé mokřady na čištění drenážních vod a v současné době se staví rybník, který by měl být retenční zásobárnou vody pro pokusný pozemek zavlažovaný podzemním zavlažovacím systémem.
Synchronně se buduje i monitorovací systém drenážní vody z této plochy. Na celém území je již celá řada monitorovacích prvků, které sledují hydrologické a meteorologické parametry. Je zde například celá řada vrtů, kde se měří hladina podzemní vody, jsou nainstalována měřidla půdní vlhkosti, měří se průtoky na všech potocích a evapotranspirace na vybraném území. Kromě těchto zařízení je zde i tzv. Eddy-kovariance, kde se měří mnohé meteorologické veličiny, včetně obsahu vodní páry, CO2 a metanu ve vzduchu. Tento monitoring provádí katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování pod vedením prof. Hanela a doc. Mácy.
Profesor Jan Vymazal a jeho tým po celou dobu projektu sledují kvalitu vody v drenážních kanálech a Brejlském potoce. Drenážní kanály a potok se stékají, protékají kaskádou pěti rybníků a dále se Brejlský potok spolu s potokem Karlův Luh vlévají do potoku Klíčava, který napájí vodárenskou nádrž Klíčava. Dva nainstalované mokřady v Chytré krajině Amálie čistí vodu z Brejlského potoka po soutoku s drenážemi a měly by z vody odstraňovat především dusičnany, které se v drenážních vodách objevují ve vysokých koncentracích. Předpokládá se, že tyto umělé mokřady zachytí i pesticidy.
Chytrá krajina Amálie u Lán je dlouhodobým projektem, protože potřebnou výzkumnou infrastrukturu je třeba připravovat po částech, především z důvodu financování z různých zdrojů, které se získávají postupně. Dalším důvodem je fakt, že krajina reaguje na aplikované změny pomalu a pro ověření výsledků je potřeba získat velké množství dat.
Vizí projektu je využít poznatky z modelové Chytré krajiny Amálie i v jiných, se suchem bojujících oblastech. Jak odhaduje Jan Vymazal, nějaké zásadní výsledky, na jejichž základě bychom mohli vytvořit kvalitní metodiku nakládání s vodou v zemědělské krajině, budou k dispozici nejdříve za tři roky. Bylo by vhodné získat výsledky v takové podobě, „abychom mohli poznatky v budoucnu aplikovat s lokálními modifikacemi i na jiná území,” říká Jan Vymazal.
Do Chytré krajiny Amálie v obci Ruda u Lán se může podívat kdokoliv. V průběhu projektu v krajině vznikla i naučná stezka, o které si můžete přečíst více na naší stránce: https://zivauni.cz/po-naucne-stezce-napric-chytrou-krajinou-amalie/. Nejvhodnější období, kdy krajinu navštívit, je za slunečného počasí, kdy je sucho. Přeci jen se jedná o zemědělskou krajinu.
Z historie obce Ruda ale také víme, že původní osada Amálie byla založena již roku 1830 a nazvána byla podle kněžny Amálie Kristýny Bádenské (manželky Karla Egona II. z Fürstenberku). S nadsázkou tedy můžeme říci, že dnes utvářející se modelová zemědělská Chytrá krajina Amálie u Lán má nejen urozený původ, ale k urozenosti přidává i chytrost a perspektivu.
Celý projekt je pod vedením odborníků na dobré chytré cestě. Stává se studnicí poznatků a moudrosti, jak odolat velkému suchu i velké vodě, a tím zemědělskou krajinu efektivně využívat. Že již nyní jde příkladem, jak se na šlechtu sluší a patří, se můžete dočíst také v rozhovoru s rektorem ČZU prof. Ing. Petrem Skleničkou, CSc. zde: https://www.newstream.cz/leaders/chytrou-krajinu-u-lan-za-100-milionu-obdivuje-cely-svet-rika-rektor-czu-sklenicka.
Věra Klimšová
Podobné články
Docent Lukáš Trakal z katedry geoenvironmentálních věd Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se stal letošním laureátem prestižního ocenění Česká hlava – Cena Ministra životního prostředí. Výsledky vyhlásili 22. listopadu 2024 zástupci ústavu Česká hlava PROJEKT, který pomáhá vědcům a
Výjimečnou příležitost objevovat tajemství výroby potravin nabídl v pátek 22. listopadu 2024 všem vyznavačům kvalitní a zdravé stravy Potravinářský pavilon České zemědělské univerzity. Den otevřených dveří pořádaný ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj byl spojen s komentovanými prohlídkami a
