Unikátní pilotní projekt Chytré krajiny 2030+ počítá se zavedením zavlažovacích systémů a řadou tradičních i zcela nových agrotechnických a protierozních opatření. Postupnými kroky tak bude na pozemcích Školního zemědělského podniku ČZU o rozloze 400 ha vytvořena krajina adaptovaná na očekávané klimatické změny po roce 2030: dlouhodobá sucha, přívalové deště nebo výkyvy teplot. Zásadní podmínkou úspěchu je optimalizace hospodaření s vodou, což předpokládá realizaci komplexních biotechnických opatření. Mezi nimi vytvoření mokřadů, regulačních drenáží, retenčních a akumulačních nádrží pro zachycení vody z dešťových srážek, které pak budou v době sucha využívány pro rozvod vody po celé lokalitě.
Podpora finančně i technologicky náročného projektu je obsahem Memoranda o spolupráci, které v loňském roce uzavřela MONETA Money Bank s Centrem pro vodu, půdu a krajinu při ČZU v Praze.
V rámci projektu Chytrá krajina 2030+ se MONETA nyní rozhodla spolufinancovat dva stěžejní projekty v krajině Amálie, a to vybudování malé vodní nádrže „Pod bažantnicí“ a vznik navazující závlahové soustavy v této oblasti.
„Inovativní přístupy jsou nám jako digitální bance velmi blízké. A inovativní přístup, jehož cílem je zadržení vody v krajině, má samozřejmě přesah do životů nás všech. Naši planetu tvoří z více než 70 % voda a podpořit projekt, který tuto vodu na Zemi udrží, je to nejlepší, co jí můžeme dát,“ uvedl předseda představenstva společnosti MONETA Money Bank Tomáš Spurný.
Vybudováním malé vodní nádrže „Pod bažantnicí“ s objemem přes 13 000 m3 na Brejlském potoce vznikne zásobní prostor vody pro zavlažování a současně se tím v období sucha umožní nadlepšování průtoku tohoto potoka.
Na 68 metrů dlouhou, přes čtyři metry vysokou hráz s třímetrovou korunou naváže druhý projekt, spolufinancovaný skupinou MONETA – závlahová soustava v lokalitě Amálie. Zde budou vybudovány experimentální plochy závlah. Součástí projektu je čerpací a filtrační stanice, nainstalovaná k vybudované malé vodní nádrži „Pod bažantnicí“. Plánovaný závlahový systém bude využívat moderní technologii DripNet PC, která výrazně brání zbytečnému plýtvání vodou ve srovnání se zavlažováním povrchovou zálivkou.
Výstavba nových nádrží a revitalizace stávajících mokřadů, vodních nádrží a drenážních systémů je další fází projektu Chytré krajiny 30+. Předcházela jí intenzivní měření, území se doplňovalo o nové senzory s technologií IoT, snímající stav ekosystémů v povodí Karlova Luhu a Brejlského potoka. Jsou zde instalovány meteorologické stanice, měrné přelivy a průběžně se monitoruje povrchový odtok říční sítě a evapotranspirace z území. Dlouhodobé sledování je především zaměřeno na posouzení vlivu realizace jednotlivých opatření na vodní režim v území.
„Pilotní projekt Chytré krajiny na Amálii bude po dokončení zcela unikátní ve světovém měřítku a významně pomůže nalézat účinné cesty k adaptaci dalších krajin v ČR i jinde. Velmi si vážíme partnerství Monety v rámci tohoto projektu. Jejich finanční účast pomůže dokončit projekt v těch nejvyšších kvalitativních parametrech,“ zdůrazňuje rektor ČZU v Praze profesor Petr Sklenička.
Podobné články
V případě napadení se termití dělníci na sklonku života obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické
Můžeme předpovídat dopady jejich výskytu na les, když nevíme, jak se zde budou chovat, šířit, množit a jak na ně budou reagovat zdejší dřeviny? Takové otázky si položili vědci v nejnovější studii, v níž vytvořili model mortality lesa v důsledku
