
„Všem nově jmenovaným profesorkám a profesorům blahopřeji a přeji mnoho úspěchů při naplňování vašeho akademického i občanského poslání. Rád bych při této příležitosti zdůraznil, že pokud chceme jako společnost v tvrdé konkurenci obstát, musíme se v následujícím období vrátit k výraznému posilování počtu vysokoškoláků a usilovat o jejich rovnoměrnější zastoupení i mimo největší města. To však znamená pokročit i s některými dlouho odkládanými systémovými změnami v terciárním vzdělávání, zejména silněji diverzifikovat očekávání od různých typů vysokých škol,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek a dále zdůraznil: „Pro rok 2025 navyšujeme financování veřejných vysokých škol o 14 procent, což vytváří prostor pro výrazné navýšení mezd akademických pracovníků. Věřím, že tyto i další kroky, které nyní děláme, přilákají do akademické sféry kvalitní pedagogy a zatraktivní studium pro další vysokoškolské adepty.“
Představujeme profesory jmenované na nejvyšší akademický titul za Českou zemědělskou univerzitu v Praze
Čerstvý držitel nejvyššího akademického titulu profesor Jiří Patoka působí na katedře zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Profesuru získal v oboru Aplikovaná zoologie.

Ve vědecko-výzkumné činnosti se zabývá sociobiologií a etologií raků, taxonomií řádu Decapoda, hodnocením rizik biologických invazí korýšů, monitoringem obchodu se sladkovodními živočichy určenými pro okrasný chov a sladkovodní biodiverzitou Indonésie. Je autorem 76 vědeckých článků publikovaných v časopisech indexovaných v databázi Web of Science. Jeho h-index je 22 (podle WoS).
Prof. Patoka se podílí na výuce předmětu Invazní biologie, Malakologie a astakologie, Technologie v akvakultuře a Případové studie z akvakultury a péče o vodní ekosystémy. Je garantem předmětu Akvariologie, Aquariology a Akvaristika. Úspěšně vede bakalářské i diplomové práce a působí v roli školitele studentů doktorského studijního programu. Pravidelně se účastní popularizace vědy formou publikování v odborných časopisech. Napsal čtyři chovatelské příručky, metodiku o chovu raků v akváriích a je spoluautorem českého názvosloví infrařádu rakotvárných.
Významné je uznání prof. Patoky ve vědecké komunitě. Je členem The Crustacean Society, The International Association of Astacology, The Indonesian Crayfish Research Group a neziskové organizace na ochranu sulaweských vodních živočichů Sulawesi Keepers. Aktivně spolupracuje s indonéskými univerzitami, v roce 2017 vedl na Novou Guineu první českou expedici zaměřenou na raky, jejímž výsledkem byl objev a popis prvního jeskynního raka na jižní polokouli. Aktivně se zasazuje o ochranu endemické fauny v Indonésii.
Profesor Jan Stejskal, který působí na Univerzitě Pardubice, získal profesuru v oboru Regionální a sociální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě ČZU.

Na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice zabývá veřejnou a regionální ekonomií. Jak v českém, tak v anglickém jazyce vyučuje především předměty Veřejná ekonomie I. a II., Ekonomika veřejných služeb pro studenty bakalářských a navazujících magisterských programů.
Pro všechny doktorské programy v OV Ekonomické vědy akreditované na Univerzitě Pardubice přednáší předmět Metodologie vědy a dále pro studijní program Regionální a veřejná ekonomie ještě předmět Analýza veřejných politik. Je garantem dvou studijních programů: Regional Development and Governance a Regionální a veřejná ekonomie/Regional and Public Economics.
V roce 2023 se podílel na vzniku nového magisterského studijního programu Řízení rozvoje obcí a regionů, který byl úspěšně akreditován. Do konce roku 2022 vedl před 47 bakalářských a 60 diplomových prací, z nichž některé byly oceněny Cenou rektora nebo Cenou děkana za nejlepší závěrečnou práci.
Je autorem 92 publikací v databázi Web of Science. Jeho h-index je 14. Byl hlavním řešitelem čtyř grantů GAČR a členem týmu dalších výzkumných projektů.
Lenka Prokopová / Foto: MŠMT

Podobné články
Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka Fakulty životního prostředí ČZU Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v
K 1. únoru 2026 byl oficiálně otevřen příjem přihlášek do nového ročníku prestižního talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Tento projekt slaví letos v České republice 20. výročí a za tu dobu již podpořil desítky talentovaných vědkyň. Pomáhá jim




