Profesor Josef Soukup, expert na rostlinnou produkci a děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze zdůrazňuje potřebu zajistit vyšší výnosy a omezit plýtvání. Za přínosné a bezpečné označuje metody genetické úpravy plodin, které však v současné době legislativa EU prakticky neumožňuje.
Podobný postoj zaujímá rostlinný genetik Jaroslav Doležal z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. „Asi 800 milionů lidí trpí hladem. To se bude zhoršovat, protože nás bude dále přibývat, a k tomu nastává klimatická změna. Zvyšuje se průměrná teplota, s tím do budoucna nedostatek vody, a to snižuje výnosy,“ konstatuje vědec, podle něhož je zásadní zavést odrůdy plodin přizpůsobené změně klimatu a odolné vůči novým chorobám a škůdcům. „Problém s klimatem v naší oblasti je spíše nestabilní počasí než trvalé sucho. Když budou přívaly vody a pak období sucha, které postihne pšenici nebo jinou plodinu v citlivém období vývoje, tak se výnosy opravdu hodně sníží,“ zdůrazňuje Jaroslav Doležal, který považuje za důležité mít plodiny, které to překonají. Což mohou zajistit nové metody šlechtění založené na změně dědičné informace.
Například v Argentině pěstují pšenici a sóju odolnější vůči suchu s genem ze slunečnice a oproti klasickým odrůdám mají asi o 20 procent vyšší výnosy. Další metodou je editování genomu, kdy se do plodin nevnese cizí informace natrvalo. „Vneseme tam jen komplex, který udělá opravu DNA, a pak se ho můžeme zbavit,“ popisuje rostlinný genetik a připomíná, že ani to současná legislativa EU neumožňuje. Zatímco v Evropské unii se toto téma a možná změna legislativy řeší, ve světě se geneticky upravené plodiny již pěstují asi ve 30 zemích, na osmině celosvětově obdělávané půdy. Možnosti klasického šlechtění jsou totiž v podstatě vyčerpané.
Profesor Soukup připomíná, že z hlediska vědeckých posouzení jsou schválené geneticky upravené odrůdy stejně bezpečné jako konvenční a ve světě se stávají standardem. „Nejnovější odrůdy mohou mít i příznivější složení obsahových látek, lepší skladovatelnost a podobně,“ podotýká s tím, že s rostoucí potřebou potravin, krmiv i energetických plodin a úbytkem zemědělské půdy není jiné cesty než snaha o zvýšení výroby z plošné jednotky a omezení plýtvání a ztrát na produkci plodin.
Podle potravinového experta České zemědělské univerzity se i v rozvojových zemích zlepšuje dostupnost potravin, avšak celé regiony nemohou dlouhodobě spoléhat na jejich dovoz. „Musí se snažit dosáhnout alespoň částečné soběstačnosti, přestože přírodní podmínky nemají mnohdy ideální,“ konstatuje děkan FAPPZ. Dalším palčivým problémem je podle něj skutečnost, že chudší země nemají prostředky k zmírnění dopadů klimatické změny. Světu tedy hrozí postupné vyčerpávání nalezišť fosforečných a draselných hnojiv i půdní zásoby živin, pokud se jejich odběr nevykompenzuje hnojením.
Zdroj: ČTK
Podobné články
Ve dnech 3. a 4. listopadu 2026 se Česká zemědělská univerzita v Praze opět zapojí do podpory zdraví, prevence a zdravého životního stylu. Také letošní Dny zdraví jsou zaměřeny především na zaměstnance univerzity, jimž nabídnou individuální konzultace a vyšetření lékařů,
Francouzské úřady oznámily první zdokumentovaný případ infekce člověka virem Shamonda. Pacient, který trpěl závažným oslabením imunitního systému, začátkem října zemřel. Přestože jde o tragickou událost, podle současných poznatků virus Shamonda nepředstavuje významné zdravotní riziko pro běžnou populaci.
