Jde o proces snižující produkční (biologickou a ekonomickou) funkci zemědělské půdy, což vede k celkovému poklesu ekosystémové produktivity. Tento negativní trend, jímž je změna stavu půdy, je (ne)přímo způsoben člověkem. Řeč je o způsobu hospodaření, změně klimatu, erozi půdy, kontaminaci či ztrátě půdní biodiverzity. Všechny tyto faktory zintenzivňují a urychlují samotný degradační proces, jehož příčiny a důsledky jsou vzájemně propojené. Jeden faktor podmiňuje jiný, a tím se proces degradace zrychluje. Některé faktory, jako je například způsob hospodaření, ovlivnit lze. Jiné, například podnebí, ne.
Degradace půdy je závažný problém ovlivňující lidské živobytí a brzdící udržitelný rozvoj. Proto se tomuto problému věnuje pozornost na celém světě. Degradace půdy se dotýká 30 % rozlohy světové půdy a má vliv na 3,2 miliardy lidí. V celosvětovém měřítku dochází ročně k ekonomické ztrátě v hodnotě 6,3 bilionu dolarů právě v důsledku půdní degradace. Problém je zejména v suchých oblastech, kde degradace půdy ztěžuje snahu o omezení celosvětového hladu na minimum. V rozvojových oblastech je největším problémem Afrika, jejíž ekonomika je postavena převážně na půdě, tj. na zemědělství a pastevectví.
Degradace půdy je v suchých oblastech do jisté míry přirozeným procesem, nicméně změny ve využívání půdy člověkem její degradaci značně urychlují. Vědci z ČZU se ve své studii zaměřili na zemědělsko-pastevecké oblasti v Africe. Výzkum prováděli v Etiopii, kde zkoumali následky migrační vlny na konci 20. let minulého století a její vliv na degradaci půdy. Lidé zde totiž byli v 70. letech nuceni opustit své domovy z důvodu rozsáhlých pozemkových úprav. Jednalo se zejména o investice do půdy a její následnou transformaci na cukrové plantáže. Ty byly tehdy zakládány s minimálními konzultacemi a kompenzacemi pro samotné pastevce a zde žijící komunity. Takový zásah do ekosystému podle některých studií, orientovaných zejména kvalitativně, výrazně poškodil životní podmínky pastevců a produktivitu hospodářských zvířat. Žádná studie však kvantitativním způsobem nezkoumala dopad vysídlení vyvolaný velkoplošnými změnami využití půdy v podobě rozsáhlých investic (LSLI) na půdní ekosystém.
Výzkum proběhl v roce 2019, kdy vědci zkoumali 866 domácností v zemědělsko-pasteveckých oblastech Etiopie. Zjistili, že až u 75 % zkoumaných domácností došlo k vysoké degradaci půdy. Nejvíce se jednalo o lesní pozemky a travní porosty. U zhruba 44 % domácností došlo ke snížení velikosti stáda (hospodářských zvířat) a cca 56 % domácností v důsledku pozemkových úprav přišlo o svou půdu zcela. V neposlední řadě vykazovalo 86 % domácností výrazný pokles produktivity plodin a úbytku hospodářských zvířat. Z výsledků výzkumu je tedy patrné, že vysídlení domácností vede k výraznému zvýšení degradace půdy, a tím i k poklesu její úrodnosti.
Wilem Heijman
Podobné články
Ve dnech 28.–29. května 2026 hostila Česká zemědělská univerzita v Praze mezinárodní workshop 24th International Workshop for Young Scientists – BioPhys Spring 2026. Tato konference se koná každý rok a spolupořádají ji a ČZU v Praze, Slovenská poľnohospodárska univerzita v
Nejvíce potravin vyhazujeme doma. Často proto, že se dřív, než je stihneme spotřebovat, zhorší jejich kvalita. V českých domácnostech tak každoročně končí v odpadu stovky tisíc tun potravin. Právě způsoby, jak jejich životnost prodloužit, zkoumají vědci z České zemědělské univerzity
