Odborníci na agrolesnictví jednali na České zemědělské univerzitě o strategii Mezinárodní unie agrolesnictví, která zde sídlí

„Podařilo se nám tak něco, čeho jsme v období pandemie nemohli dosáhnout, tedy prvního osobního jednání představenstva, které má stanovit hlavní strategické linie příštích tří let i ve střednědobém horizontu,“ říká český zplnomocněnec IUAF Jakub Houška. Pražské schůzky se kromě prezidenta Unie Patricka Wormse zúčastnili její viceprezidenti Christian Dupraz a Aster Gebrekirstos a také finanční ředitelka (treasurer) Elisabeth Lagneaux.

Mezinárodní unie agrolesnictví (International Union for Agroforestry) má sídlo na České zemědělské univerzitě. Založena byla v roce 2019 a zaregistrována je v Praze k 1. červnu 2020. Její vznik podpořilo Ministerstvo zemědělství, potřebné zázemí a podporu nabídl rektor ČZU Petr Sklenička. Nyní nabídl i prostory ke středečnímu jednání. Unie sice sídlí na Fakultě tropického zemědělství, ta však byla vzhledem k právě probíhající konferenci Tropentag kapacitně zcela vytížena.

Využili jsme příležitosti a v první den konání konference Tropentag, ve středu 14. září,  jsme k rozhovoru pozvali nově zvoleného prezidenta Mezinárodní unie agrolesnictví Patricka Wormse. Jste na České zemědělské univerzitě doma, máte tu sídlo. Jak tuto skutečnost vnímáte?

Jsme velmi potěšeni, že ČZU nabídla IUAF hostování. Když máte mezinárodní unii, a zvlášť když je to globální záležitost, zvažujete, kde by měla sídlit. Má to být Ghana? Paraguay? Nebo Japonsko? Kanada? Jihoafrická republika? Belgie? Ne… Nechť to je Česká republika. Je tomu tak i proto, že členové Asociace českého agrolesnictví Jakub Houška a Bohdan Lojka byli velmi přesvědčiví při vysvětlování významu tohoto způsobu zemědělství a hospodaření pro krajinu. Když nám pak česká vláda poskytla finanční podporu na rozjezd, ČZU byla tak vstřícná, že nám nabídla prostory pro kancelář a zázemí. Věříme, že zde co nejdříve vznikne plně funkční sekretariát a že kanceláře začneme využívat k práci.

Jste novým prezidentem IUAF. Jak se v této funkci cítíte? 

Snažím se s tím vypořádat.

A vaše vize?

V posledních letech jsem byl prezidentem Evropské agrolesnické federace. V této pozici jsem vynakládal úsilí hlavně na to, aby bylo agrolesnictví vnímáno jako perspektivní a žádoucí systém hospodaření v rámci Evropské unie. To znamená strategie hospodaření s lesy, strategie farmaření apod. Také jsme získali kontrakty na výzkumné projekty, takže jsme mohli zaměstnat stálý personál, generálního tajemníka a lobbisty. Postupně jsme tak získávali větší a větší vliv při debatách o zemědělství na evropské úrovni. A nyní jsem se rozhodl dělat totéž na globální úrovni. Zde už existuje Světové centrum agrolesnictví, což je výzkumný ústav se sídlem v Nairobi, který se však zaměřuje pouze na výzkum těchto systémů v tropických oblastech. Pak tu jsou organizace jako Evropská agrolesnická asociace nebo severoamerická Asociace agrolesnictví v mírném pásu. Ale skutečně globální instituce zde chyběla. A tak byla založena v roce 2019 v Montpellier a díky České republice a této univerzitě získala solidní zázemí. Nyní je naším úkolem sloužit zájmům široké komunity lidí, kteří si začínají uvědomovat, že velkokapacitní petrochemické zemědělství, které nás živí, začíná překračovat meze, které ještě naše planeta může snést.

O čem budete mluvit na konferenci Tropentag?

Řeknu všem, že máme řešení na klimatickou krizi! Že můžeme uživit sami sebe a všechny živočichy, s nimiž sdílíme planetu, aniž bychom v tomto procesu museli nutně všechno zničit.

Věříte tomu?

Určitě. Můžeme to zvládnout, ale nejprve musíme učinit důležité rozhodnutí: Je snazší dosáhnout konce kapitalismu, nebo je snazší dosáhnout konce světa? Když si na to odpovíme správně, pak to zvládnout můžeme.

A v čem vidí hlavní význam agrolesnictví český zplnomocněnec IUAF Jakub Houška?

Agrolesnictví má velký produkční potenciál a zároveň mnoho environmentálních benefitů. Právě tato kombinace, kdy se snoubí produkční stránka věci s environmentálními aspekty, má daleko větší potenciál pro přijetí ze strany farmářů a zemědělců, než kdyby měli přijímat striktně environmentální opatření, která by považovali za újmu na produkční ploše.

Váš nový prezident vystoupí jako hlavní řečník na konferenci Tropentag. S jakým tématem?

Samozřejmě bude mít přednášku o světovém agrolesnictví. Dříve bylo rozšířeno převážně v tropech, teď se pomalu překlápí i do mírného zeměpisného pásu. Patrick Worms je velice erudovaná osoba, pracuje pro ICRAF, což je mezinárodní výzkumný ústav se sídlem v Nairobi, je zde poradcem pro vědu. Z tohoto titulu má všeobecný přehled o planetě, co se týče agrolesnictví, což naposledy deklaroval v pondělí na konferenci ředitelů CAP (SZP) členských států EU, kteří mají na starost národní plány společné zemědělské politiky. A nutno říci, že všechny velmi zaujal, protože jeho způsob komunikace je osobitý. Jde přímo k jádru věci.

Myslíte si, že má agrolesnictví šanci prosadit se v našich podmínkách? A pokud ano, v jakých směrech?

Já myslím, a myslíme si to všichni, kteří se agrolesnictvím na různých úrovních zabýváme, že jsme na dobré cestě. Ať už na úrovni výzkumné činnosti, nebo při prosazování tohoto způsobu hospodaření do státní sféry, směrem k politikům či zemědělcům. Spolu s kolegy z MZe jsme připravili dotační titul s názvem Agrolesnictví, bude platný od r. 2023 v rámci nového programového období. Farmářům umožní pokrýt náklady na agrolesnické výsadby a v následujících letech také náklady na údržbu těchto výsadeb.

Jak tedy vidíte budoucnost agrolesnictví? Je to přece jen trochu náročnější koncept hospodaření. Jaké metody používáte, abyste farmáře přesvědčili, že je to dobrá cesta?

Používáme všechno, co připadá v úvahu. Uspořádali jsme řadu malých, středních i velkých seminářů a konferencí. V roce 2018 jsme pozvali všechny hlavní osobnosti agrolesnictví Evropy k vystoupení na konferenci, kterou zaštítila ministerstva životního prostředí a zemědělství a také Akademie věd ČR. Konference se odehrála v sídle AV ČR na Národní třídě. Mělo to velký ohlas nejen u malých farmářů, kteří jsou členy Asociace soukromých zemědělců a jsou to naši přirození spojenci, ale objevili se tam i zástupci větších profesních organizací, jako je Agrární komora apod. Takže my toto téma komunikujeme všemi směry a prostředky, které připadají v úvahu – sociální média, workshopy, semináře apod. Máme několik projektů, některé už skončily, některé jsou čistě výzkumné, jiné jsou zaměřeny na propagaci toho tématu. Nově jsme zapojeni do mezinárodního rámcového programu HORIZON, konkrétně jde o projekt DigitAF. Ten je částečně výzkumný, v důsledku však má přinést nástroje pro farmáře, které jim pomohou zvolit, naplánovat a založit agrolesnický systém.

A jak je to s podporou vaší činnosti?

Vláda ČR přislíbila finanční podporu International Union for Agroforestry, a stalo se tak v loňském roce prostřednictvím finančního daru od Lesů ČR. Lesy ČR kromě jiného přispěly k rozjezdu kanceláře IUAF, ale také k organizaci Světového agrolesnického kongresu v Quebeku, a byly uváděny jako „Gold Partner“ kongresu. I to byl důvod, proč máme dnes sídlo v Praze. V době pandemie probíhaly všechny schůzky online, ale to má své limity. Lze sice dobře komunikovat, jenže nastavení hlavních linií na příští tři roky vyžaduje nějakou hlubší a kvalitní diskusi. A to je důvod, proč jsme se dnes sešli tady v Praze.

Text: Lenka Prokopová

Foto: Petr Zátka