„Prasátko můžeme překrmovat, tak jako překrmíme člověka, koně, psa, že bude obézní, ale vyroste stejně, jestli bude překrmované nebo nebude,” varuje před zájmovým chovem mini prasátek členka představenstva Českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti Martina Katzerová.
I když prasátko žijící v bytě zvládá hygienu hravě a na kočičí záchod či venčení na procházkách si zvykne velmi rychle, překvapení majitelé si mnohdy s dospělým, více než stokilovým čuníkem v bytě nevědí rady: „Prasátko není pes, je daleko chytřejší, rychleji a lépe se učí, pamatuje si. Nikdy ale nebude dělat nic pro to, aby udělalo radost svému majiteli. Prasátko bude vždycky všechno dělat jen pro svůj prospěch. Prasátku je vždy nutné zaplatit nějakým pamlskem. Jsou bohužel lidé, kteří si je pořizují, aby byli něčím zajímaví. A ani se tím netají a klidně řeknou, že psa a kočku má každý, ale jít po centru Prahy s prasátkem na vodítku je úžasná atrakce,” pokračuje Martina Katzerová.
Prasátka této skupiny lidí končí v nejlepším případě v náhradní péči či v prasečím útulku. Martina Katzerová dodává: „Ti, co se potřebují prasátka zbavit, nějaký útulek neřeší a vyhodí je klidně v centru Prahy nebo někde v lese. Několik prasátek jsme odchytávali v lese v mrazu.”
Mylná představa o velikosti prasátka zdaleka není jediné trápení čuňátek chovaných v domácnosti. Problém také nastává při onemocnění. Sehnat veterináře, který prase neřeší pouze z pohledu vepřového masa, je velmi složité.
Jsou ale i tací, kteří by se svého domácího mazlíčka v podobě prasátka nikdy nevzdali, a kvůli němu se i odstěhují do rodinného domu daleko za velkoměsto. Takové milované prasátko pak potřebuje vyváženou stravu v podobě krmných směsí se zeleninou, nikoliv zbytky od oběda, a dostatečný pobyt venku, kde se rádo rochní či rozrývá půdu. To potvrzuje i chovatel mini prasátka jménem Prasík pan Josef: „Prasíka nevenčíme, chodí sám po zahradě a krmíme ho speciální krmnou směsí pro prasátka chovaná v domácnosti.”
Jak se říká, proti gustu žádný dišputát, přesto je před pořízením si jakéhokoliv mazlíčka nutné zodpovědně zvážit všechna pro i proti. U prasátek je třeba být ještě obezřetnější. Přeci jen asi i ten největší pes se vejde do výtahu panelového domu, abyste ho mohli jít vyvenčit. U stokilového prasečího mazlíka je zde velké riziko, že budete muset kvůli venčení po pár letech změnit i bydliště.
Věra Klimšová
Podobné články
Proč mají absolventi amerických univerzit tak silný celoživotní vztah ke své alma mater? Jak se takový vztah vytváří a jak se upevňuje? A co si z toho můžeme odnést my? Ledacos napoví vyprávění Roba Kozicha, absolventa Wisconsinské univerzity v Madisonu
Zámek v Kostelci nad Černými lesy je sídlem organizace Lesy ČZU spravující univerzitní lesní majetky a rybníky a sloužící jako výukové centrum studentů, kteří se specializují na obor lesnictví a dřevařství. Zároveň se ale čím dál víc otevírá pro veřejnost