Milovníci ptactva se tak zapojili do Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které probíhá již od roku 1966 jako celosvětově nejstarší a nejrozsáhlejší projekt tzv. občanské vědy (citizen science). Projekt přináší jedinečné informace o tom, jak populace vodních ptáků reagují na globální klimatické změny i změny životního prostředí. Sčítání v Česku tradičně organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného organizací Wetlands International.
Sčítání vodních ptáků se neobejde bez nepostradatelné pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů o víkendu sčítá vodní ptáky na více než 800 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. „Přestože o zimujících vodních ptácích u nás již mnohé víme, je každý rok sčítání svým způsobem unikátní. To loňské nás překvapilo nebývalým množstvím severských kachen hvízdáků eurasijských nebo také velkým počtem kopřivek obecných, které jinak využívají spíše zimoviště na jih od našeho území. Letos se zdá, že budou zjištěny nižší počty severských husí a očekáváme naopak více vzácnějších druhů kachen zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.
Více informací o tomto projektu a komunikaci s dobrovolníky zajišťují webové stránky www.waterbirdmonitoring.cz.
Zdroj: www.fzp.czu.cz
Podobné články
Jak dostat více kvalitních lokálních potravin do škol, nemocnic, domovů seniorů a dalších veřejných institucí a současně nezvyšovat administrativní zátěž při nákupu? Ministr zemědělství Martin Šebestyán dnes na agrosalonu Země živitelka společně s generálním ředitelem makro ČR a zakládajícím signatářem
Jak poznat původ masa, když podle vzhledu už nelze určit, z jakého zvířete pochází? Odpověď nabízí molekulární genetika, o níž se mohou více dozvědět návštěvníci stánku ČZU na zemědělském veletrhu Země Živitelka 2026. Jeho 52. ročník se na výstavišti v
