Česká cesta rekultivace hnědouhelných pánví je vzorem pro řadu zemí

Uhlí se v současné době těží v jedenačtyřiceti regionech dvanácti zemí EU, což z něj činí nejhojnější fosilní palivo a významný zdroj hospodářské činnosti. Přechod k nízkouhlíkové ekonomice znamená významné technologické, hospodářské a sociální výzvy zejména pro regiony s intenzivní těžbou uhlí. Ty se musí připravit na snížení nebo postupné vyřazování uhlí, a to jak kvůli tržním trendům, tak environmentální politice.
Již třetím rokem se Univerzita Karlova prostřednictvím Centra pro otázky životního prostředí účastní společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze celoevropského projektu TRACER (Smart Strategies for the Transition in Coal Intensive Regions), financovaného Evropskou komisí z fondu Horizon 2020. Projekt sleduje devět regionů s intenzivní těžbou uhlí a každý z nich je v jiném stádiu energetické transformace. Partneři projektu formují výzkumné a inovační strategie v jednotlivých uhelných regionech s cílem usnadnit jim přechod k udržitelným bezuhelným energetickým systémům. Hledají cesty, jak podpořit socio-ekonomický rozvoj v regionech, které byly dlouhá desetiletí závislé na těžbě. Mnohé výstupy a příklady dobré praxe jsou již k dispozici na www.tracer-h2020.eu.
Především v Ústeckém kraji se řešitelský tým doposud podílel na mnoha konferencích a workshopech s výzkumnými a vzdělávacími organizacemi a podnikateli, vede rozhovory s představiteli obcí i kraje. Kdokoli další může přispět svým názorem v online dotazníku. Členové týmu si velmi cení spolupráce s Inovačním centrem Ústeckého kraje, krajským úřadem a zástupci vládního programu RE:START. „Inspirativními členy užší pracovní skupiny jsou např. Bc. Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady ÚK, nebo generální ředitel těžební společnosti Seven Energy Ing. Petr Lenc,“ hodnotí dosavadní spolupráci v rámci projektu Ing. Markéta Hendrychová, Ph.D., z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a pokračuje: „Cílem projektu TRACER je mimo jiné předávání zkušeností mezi jednotlivými uhelnými regiony. V této souvislosti mohu s radostí říci, že Ústecký kraj je v Evropě velkým vzorem.“
Vysoká profesionalita, zajímavé nápady a připravenost využít evropských dotací na transformaci kraje byly zřejmé např. na šestém Podnikatelském fóru Ústeckého kraje zaměřeném na transformaci, které se konalo 23. a 24. září 2021 v Ústí nad Labem a kde byl TRACER jedním z partnerů akce. „Osobně bych byla radši, kdyby se Ústecký kraj v době po odstoupení od uhlí nemusel znovu stát energetickou základnou pro velkou část ČR. Obnovitelné zdroje energie se přece mohou budovat i jinde,“ podotýká dr. Hendrychová a oceňuje, že strategické projekty neřeší jen energetiku samotnou, ale zohledňují také lidi, trh práce a krajinu. „Velmi se mi zamlouvá myšlenka většího začlenění ekologické obnovy v kombinaci s klasickými technickými a biologickými rekultivacemi, které sledují spíše produkční funkce krajiny. Na ještě nezrekultivovaných částech výsypek a lomů, kde běží přirozená sukcese, by se tak dalo využít unikátního přírodo-ochranářského potenciálu. Jedná se totiž o specifická, a tedy velmi hodnotná stanoviště s výskytem velmi vzácných druhů, které u nás jinde nenajdete, nebo jen zřídka, případně jsou už považovány za vyhynulé. Taková území se mohou dostat do hledáčku vědců na mezinárodní úrovni a stát se zajímavým lákadlem pro turisty,“ uzavírá Ing. Markéta Hendrychová, Ph.D., z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.
Člen výzkumného projektu TRACER a expert v oblasti přechodu na čistší zdroje energie prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. vystoupil na energetické konferenci, kterou pořádala online Rada pro vědecký a průmyslový výzkum JAR (CSIR) ve dnech 12. a 13. října 2021. Konference se konala za účelem zefektivnění strategie plynulého přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Profesor Frouz připomíná: „V rámci projektu TRACER řešíme celou řadou aspektů odklonu od uhlí včetně obnovy ekosystémů poškozených důlní činností, tedy témat, jimiž se zabýváme dlouhodobě. V letním semestru jsme zároveň v rámci projektu na toto téma organizovali letní školu a mezinárodní konferenci. Problematikou uhelných lokalit se bude zabývat i moje přednáška v Jižní Africe.“
Mgr. David Vaverka, ekonomický a obchodní specialista velvyslanectví ČR v jihoafrické Pretorii upřesňuje: „V současnosti pochází v JAR z uhlí téměř 80 % její energetické kapacity, přičemž její uhelné elektrárny jsou zastaralé a řada z nich bude v příštích letech vyřazena z provozu. Kvůli zastaralé a přetížené infrastruktuře se JAR pravidelně potýká s řízenými výpadky elektřiny, tzv. loadshedingem. Energetická situace v této zemi je velmi komplexním a kontroverzním tématem. Budoucí ekonomický růst je zde do značné míry závislý na efektivních reformách, a především demonopolizaci trhu s energií. S tím je pochopitelně spjata i celá řada příležitostí pro české investory a podniky z odvětví energetiky.“