Ing. Viktor Běla je absolventem Technické fakulty a dlouholetým členem týmu CULS Prague Formula Racing. V roce 2026 dokončil magisterské studium v programu Silniční a městská automobilová doprava. V diplomové práci se zabýval mechanickými vlastnostmi kompozitu z lněného vlákna a možnostmi jeho využití při výrobě dílů pro vůz Formula Student. Jeho odborným zaměřením jsou především aerodynamika, konstrukce a kompozitní materiály. Se studentským formulovým týmem ČZU je spojen již několik let a patřil mezi jeho klíčové technické členy.
Ing. Daria Musiienko je doktorandkou Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na katedře mikrobiologie, výživy a dietetiky. Zaměřuje se na senzorickou analýzu potravin, spotřebitelské preference a vývoj a hodnocení bezlepkových a dalších potravinářských výrobků. Působí jako vedoucí senzorické laboratoře, věnuje se výuce i přípravě senzorických studií. V roce 2023 získala první místo na mezinárodní ELLS Scientific Student Conference v Hohenheimu v kategorii Food for the World za poster věnovaný senzorické kvalitě cukrářských výrobků z bezlepkových surovin. Na toto téma následně navázala dalším výzkumem a publikační činností.
Ing. Kseniia Paramonova působí jako výzkumnice na Fakultě tropického zemědělství. Na katedře potravin a biotechnologií se zabývá udržitelnými technologiemi, využitím biomasy, bioenergií a cirkulární bioekonomikou. Zaměřuje se zejména na možnosti energetického využití problematické nebo odpadní biomasy. V diplomové práci se věnovala důvodům, proč domácnosti ve Vietnamu přestávají využívat malé bioplynové stanice. V doktorském studiu svůj výzkum zaměřila na invazní rostliny jako potenciální zdroj energie. Její disertační práce z roku 2026 zkoumá využití druhů, jako jsou bolševník velkolepý a bolševník Sosnowského, pro výrobu pevných biopaliv.
Ing. Štěpánka Prokopová působí na katedře informačních technologií Provozně ekonomické fakulty jako vědecká pracovnice a zároveň se podílí na výuce. Ve své odborné práci se pohybuje na pomezí informačních technologií, digitální komunikace a praktického využívání sociálních sítí a dalších online nástrojů. Již během studia se zabývala využitím sociálních sítí při organizaci hromadných akcí dobrovolnickými organizacemi. Její zaměření tak propojuje technologické prostředí s praktickými potřebami organizací a jejich komunikací s veřejností. Věnuje se také předávání těchto zkušeností studentům.
Ing. Devvrat Yadav je doktorandem a výzkumníkem Fakulty životního prostředí, kde působí na katedře vodního hospodářství a environmentálního modelování. Specializuje se na hydrologii, klimatickou změnu a extrémní jevy spojené se suchem, zejména na tzv. flash droughts, tedy rychle vznikající epizody výrazného poklesu půdní vlhkosti. Ve svém doktorském výzkumu sleduje, jak se tyto jevy mohou měnit v Evropě při různých úrovních globálního oteplování. Je prvním a korespondenčním autorem studie věnované růstu prostorového rozsahu a četnosti flash droughts v Evropě. Zároveň je zapojen do AQUARIUS Research Lab, která se věnuje hydrologickému modelování, suchu, klimatické změně a dalším hydrologickým extrémům.
Ing. Štěpánka Krebsová je absolventkou Fakulty lesnické a dřevařské a zaměřuje se na lesnictví, hospodaření v lesích a využití datových a optimalizačních metod. V bakalářské práci se zabývala stromovými mikrostanovišti a jejich významem pro biodiverzitu lesních ekosystémů. V magisterském studiu se více zaměřila na lesnickou informatiku a matematickou optimalizaci. V roce 2026 zpracovala diplomovou práci věnovanou využití celočíselného programování pro časovou a prostorovou optimalizaci lesních těžeb. Její práce tak propojuje tradiční lesnická témata s moderními datovými metodami a podporou rozhodování v lesním hospodaření.
Cena Josefa Hlávky patří k tradičním oceněním mimořádně talentovaných studentů, absolventů a mladých vědeckých pracovníků. Letošní šestice oceněných z ČZU ukazuje šíři oborů, jimž se mladí odborníci na univerzitě věnují – od automobilového inženýrství a potravinářství přes bioenergetiku a informační technologie až po hydrologii a moderní lesnický management.
Lenka Prokopová
Podobné články
Česká zemědělská univerzita v Praze se umístila na 8. místě v nové regionální tabulce Times Higher Education (THE), která porovnává 155 univerzit ze zemí střední a východní Evropy. ČZU je zároveň třetí nejlepší českou univerzitou.
Události, které v listopadu 1989 odstartovaly sametovou revoluci a vedly k pádu komunistického režimu, zásadně proměnily celou společnost i akademické prostředí. Nezastupitelnou roli v nich sehráli vysokoškolští studenti a pedagogové, mezi nimi také členové akademické obce tehdejší Vysoké školy zemědělské



