
- 2. místo v Česku v podílu publikací mezi 1 % nejcitovanějších na světě, těsně za VUT v Brně
- 1. místo v Česku v podílu publikací mezi 10 % nejcitovanějších (9,6 %)
- 2. místo v Česku v mezinárodní spolupráci (69,8 % publikací)
- 3. místo v Česku v celkové spolupráci (87,0 % publikací)
- 4. místo v Česku v otevřeném přístupu (71,7 % publikací)
- 1. místo mezi českými univerzitami v přírodních vědách
Co Leidenský žebříček sleduje
Leidenský žebříček, který sestavuje Centrum pro studia vědy a technologie (CWTS) na Univerzitě v Leidenu, se výrazně liší od známějších hodnocení, jako jsou QS, THE nebo ARWU. Nezajímá se o reputaci ani o výuku, ale výhradně o publikační ohlas a další aspekty výzkumu. Letošní vydání vychází z databáze Web of Science, zahrnuje více než 1 600 univerzit z celého světa a figuruje v něm deset českých škol. Hodnotí čtyři oblasti: vědecký dopad, spolupráci, otevřený přístup a genderovou diverzitu.
Vědecký dopad: mezi nejlepšími v zemi
Základním ukazatelem je podíl publikací, které patří mezi nejcitovanější na světě. V podílu publikací v prvním percentilu, tedy mezi 1 % nejcitovanějších prací, skončila ČZU druhá, těsně za VUT v Brně. Obě školy jsou jedinými českými univerzitami, u nichž do této elitní skupiny patří více než 1 % publikací, tedy víc, než odpovídá světovému průměru.
Celkově pro české vysoké školy přitom toto hodnocení nedopadlo dobře v porovnání s minulým žebříčkem. V předchozím vydání dosáhlo nadprůměrného výsledku sedm českých institucí, nyní se to podařilo jen dvěma, a ČZU je jednou z nich.
Výrazně obstála také v podílu publikací v prvním decilu, tedy mezi 10 % nejcitovanějších článků. Žádná česká škola letos hranici 10 % nepřekročila, ČZU se jí ale přiblížila nejvíce. S výsledkem 9,6 % je nejlepší z českých univerzit.

Mezinárodní spolupráce
Tento ukazatel měří, kolik publikací vzniklo ve spolupráci s autory z jiných institucí. V mezinárodní spolupráci obsadila ČZU druhé místo v Česku: téměř sedm z deseti jejích publikací (69,8 %) vzniklo s partnery ze zahraničí. Před ní je jen VŠB – Technická univerzita Ostrava se 70,8 %.
V celkové spolupráci, která zahrnuje tuzemské i zahraniční partnery, je ČZU třetí. Podíl 87,0 % ji řadí hned za Univerzitu Karlovu (87,1 %), od níž ji dělí pouhá desetina procentního bodu, a Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (92,6 %).
Otevřený přístup a diverzita
V indikátoru otevřeného přístupu, tedy publikování, které je volně přístupné všem čtenářům, patří ČZU čtvrté místo mezi českými školami. V režimu open access vychází 71,7 % jejích publikací. V ukazateli genderové diverzity autorských týmů se univerzita umístila na sedmém místě.
Silná pozice v přírodních vědách
V oborovém pohledu pak patří ČZU v rámci českých univerzit na špici v přírodních vědách. V prvním percentilu je první (1,2 %) před JČU, stejně jako v prvním decilu (10,4 %), kde je jako jediná v Česku nad celosvětovým průměrem.

Podobné články
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl také ornitolog Martin Bulla z Fakulty životního prostředí ČZU, v časopise Nature Ecology & Evolution právě publikoval studii zabývající se časovým propojením jednotlivých fází ročního cyklu tažných ptáků.
Francouzské úřady oznámily první zdokumentovaný případ infekce člověka virem Shamonda. Pacient, který trpěl závažným oslabením imunitního systému, začátkem října zemřel. Přestože jde o tragickou událost, podle současných poznatků virus Shamonda nepředstavuje významné zdravotní riziko pro běžnou populaci.




