Právní okénko Živé univerzity: Platformová práce mění pracovní právo. Když práci organizuje algoritmus

Nejde přitom pouze o známé příklady přepravy osob nebo rozvozu jídla. Prostřednictvím digitálních platforem mohou být poskytovány také překladatelské, grafické či programátorské služby, zpracování dat, úklid, drobné opravy nebo další činnosti. Digitální pracovní platforma přitom zpravidla není jen internetovým místem, na němž se setká zákazník s poskytovatelem služby. Prostřednictvím aplikace může také přidělovat zakázky, stanovovat nebo vypočítávat odměnu, určovat podmínky provedení práce, sledovat její průběh a hodnotit pracovníka. Platformová práce tak může zahrnovat řidiče, kurýry, pracovníky úklidu a péče, řemeslníky, překladatele, programátory, grafiky i osoby zpracovávající data nebo moderující internetový obsah.

Z pohledu pracovního práva vzniká zásadní otázka: kdy je člověk pracující prostřednictvím platformy skutečně samostatným podnikatelem a kdy již způsob organizace jeho práce vykazuje znaky závislé práce? Platformovým pracovníkem může být zaměstnanec i OSVČ. Skutečně samostatná OSVČ si svou činnost organizuje sama, ovlivňuje její podmínky a nese podnikatelské riziko. Zaměstnanec naproti tomu pracuje v podřízeném postavení podle organizace, kontroly a pokynů zaměstnavatele. Samotná možnost zvolit si dobu přihlášení do aplikace proto ještě neznamená, že pracovník skutečně samostatně podniká.

Právě na tuto otázku reaguje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy, kterou musí členské státy transponovat do 2. prosince 2026. Česká republika v návaznosti na ni připravuje samostatný zákon o platformové práci, který vláda schválila 31. srpna 2026. Legislativní proces však dosud není ukončen.

Rozhodující nebude název smlouvy

Nová evropská úprava neznamená, že se všechny osoby pracující prostřednictvím platforem automaticky stanou zaměstnanci. Jejich právní status má být posuzován podle skutečného způsobu výkonu práce, nikoliv pouze podle formálního označení smluvního vztahu. Významnou změnou je proto zavedení vyvratitelné právní domněnky existence základního pracovněprávního vztahu v případech, kdy konkrétní skutečnosti nasvědčují tomu, že platforma práci pracovníka řídí a kontroluje. Smyslem je mimo jiné reagovat na informační nerovnováhu mezi pracovníkem a platformou, která zpravidla disponuje údaji o přidělování zakázek, hodnocení pracovníků i fungování používaných algoritmů.

Když část funkcí zaměstnavatele přebírá algoritmus

Právě algoritmické řízení představuje jeden z nejzajímavějších aspektů nové právní úpravy. Automatizované systémy mohou přidělovat pracovní úkoly, monitorovat výkon, ovlivňovat výši odměny nebo rozhodovat o dalším přístupu pracovníka k zakázkám. Evropská i připravovaná česká úprava proto kladou důraz na transparentnost automatizovaného rozhodování, ochranu osobních údajů, a především lidský dohled. Pracovník má mít právo získat informace o používaných automatizovaných systémech a v zákonem stanovených případech také vysvětlení a přezkum rozhodnutí. Věděli jste například, že podle připravované české úpravy nemá o zrušení či omezení uživatelského účtu nebo ukončení smluvního vztahu rozhodovat pouze algoritmus? Takové rozhodnutí má učinit člověk.

Český návrh má současně změnit obecnou definici závislé práce v zákoníku práce. Vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance má být nově konkretizován prostřednictvím organizování práce, dohledu nad jejím výkonem, práce podle pokynů a výkonu práce v pracovní době. Změna se nemá týkat jen digitálních platforem, ale obecně všech případů, v nichž se posuzuje hranice mezi zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností.

Platformová práce je proto více než pouze novým obchodním modelem. Představuje jednu z oblastí, na níž můžeme sledovat širší proměnu pracovního práva v digitální společnosti. Otázky, které dnes řešíme především u digitálních platforem, tedy algoritmické řízení, automatizované hodnocení zaměstnanců, transparentnost rozhodování nebo hranice elektronického monitorování, se mohou postupně stát běžnou součástí pracovních vztahů.

Pro pracovní právo tak vzniká zásadní výzva: jak využívat možnosti digitalizace a automatizace práce, aniž by se z rozhodovacích procesů vytratil člověk a ochrana jeho práv?

JUDr. Ing. Eva Daniela Cvik, Ph.D. et Ph.D., LL.M / JUDr. Michal Kellner, LL.M.

Foto: Shutterstock