Debata zástupců univerzit, armády a průmyslu ukázala, že Česká zemědělská univerzita se stává místem propojujícím vzdělávání, výzkum, průmyslovou praxi i bezpečnostní agendu státu. Právě schopnost propojovat tyto oblasti podle řečníků rozhodne o tom, zda si Česko udrží technickou konkurenceschopnost.
Z „mechanizace“ do digitálního světa
Jiří Mašek připomněl, jak výrazně se proměnila Technická fakulta ČZU. Z původní Mechanizační fakulty s jediným studijním programem vyrostla škola, která má devět studijních programů. ČZU dnes nabízí atraktivní technické obory i kvalitní pedagogické zázemí. „V současné době máme devět studijních programů od dopravy přes IT a inženýrství údržby až po program technicko-ekonomického zaměření,“ popsal Mašek. Podle něj přitom nešlo o dílčí úpravy, ale o kompletní proměnu vysoké školy.
Zásadní proměnou prošlo i samotné pojetí oboru. Zemědělství už nepředstavuje izolovanou disciplínu, ale vysoce technologické odvětví, které využívá automatizaci, datovou analytiku i robotiku. Právě to podle Jiřího Maška vysvětluje, proč dnes Technická fakulta ČZU působí v mnohem širším spektru oborů než dříve. „Soudobé zemědělství není o rýči a vidlích. Stal se z něj plně technologický systém,“ zdůraznil a upozornil, že univerzita musí hledat rovnováhu mezi tradicí a modernizací. Vedle klasických zemědělských disciplín proto rozvíjí i nové technologické směry.
Vertikální propojení: studenti se rozhodují už na střední škole
Podle emeritního děkana Techniky hraje významnou roli spolupráce se středními školami. „Máme vytipované střední školy a jejich studenti chodí k nám na praxi. Dost často už potom vědí, že nastoupí ke studiu k nám,“ uvedl Jiří Mašek. Tento model označil za funkční propojení středních škol, univerzity a praxe. Studenti se díky němu zapojují do reálných projektů ještě před nástupem na vysokou školu. Součástí systému je také vývojové prostředí ProLab, které slouží jako laboratorní i aplikační platforma. Studenti zde pracují na projektech, které následně nacházejí uplatnění v praxi, někdy i na zahraničních trzích.
Evropa ztrácí inženýry, Česko hledá rovnováhu
V další části svého vystoupení na konferenci o technickém vzdělávání otevřel Jiří Mašek širší evropský rámec. Podle něj nejde o izolovaný český problém, ale o dlouhodobý trend úpadku zájmu o technické obory v celé Evropě. Připomněl i historickou změnu role Evropy v globálním vzdělávacím prostoru. „Ještě nedávno se sem jezdily učit stovky až tisíce studentů z Číny. Dnes se situace obrací,“ podotkl. Tento posun podle něj ukazuje, že Evropa ztrácí část své technologické dominance a musí znovu hledat způsoby, jak obnovit atraktivitu inženýrského vzdělávání.
Inženýrství jako pevná disciplína
Silným momentem vystoupení Jiřího Maška byla definice samotného inženýrství jako jasně vymezené disciplíny. „Inženýr je na technické disciplíny. Na biologii inženýr není,“ zaznělo v jeho argumentaci. Podle jeho názoru dochází v evropském vzdělávacím prostoru k přílišnému rozostření hranic mezi obory, což oslabuje schopnost univerzit připravovat skutečné technické experty. Jak zdůraznil, tento problém přímo souvisí s aktuálním nedostatkem odborníků v průmyslu i výzkumu.
Zdroj: Ekonomický deník, redakčně kráceno
Celý článek čtěte ZDE.
Podobné články
Omezit fragmentaci lesů a zlepšit podmínky pro různé druhy organismů za pomoci opatření, jako jsou podpora biotopových stromů či obnova mokřadů. Takový je cíl mezinárodního projektu, jehož koordinátorem je Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze. Projekt s názvem „Posílení
Sobota 13. června 2026 byla Dnem D, na který se na České zemědělské univerzitě každý rok těšíme. Ať už jsou to zlatí, diamantoví a stříbrní absolventi, kteří mají na slavnostních promocích možnost zavzpomínat na svá studentská léta, nebo my ostatní
