
Města patří k nejrychleji se měnícím ekosystémům na planetě. Přestože byla dlouho vnímána jako biologicky chudá a pro přírodovědce málo relevantní, současný výzkum ukazuje pravý opak. Zpravidla uzavřené urbánní prostředí je dynamickým prostorem, kde vznikají nové ekologické interakce, dochází k rychlé evoluci a kde se často poprvé objevují invazní i docela nové, pro vědu doposud neznámé druhy organismů. Právě urbánní ekologie se proto stává jedním z důležitých směrů moderní environmentální vědy.
Vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze se dlouhodobě věnují výzkumu městské přírody. Zaměřují se na to, že lze města chápat nikoli jen jako problém pro ochranu přírody, ale také jako příležitost k lepšímu poznání biodiverzity a její ochrany v antropocénu.
Specifikem měst je nejen vysoká koncentrace lidí, ale také obrovské množství digitálních stop, které zde při každodenním životě vznikají. Fotografie, videa, zvukové záznamy a texty sdílené na sociálních sítích či zpravodajských serverech představují dosud málo využitý, ale mimořádně cenný zdroj ekologických dat.
Právě na tomto principu stojí rychle se rozvíjející přístup označovaný jako iEkologie (internetová ekologie). Ta umožňuje studovat výskyt druhů, jejich chování, interakce s člověkem i šíření invazních organismů v prostorovém a časovém měřítku, které je pro klasický terénní výzkum často nedostupné.
Význam tohoto přístupu ukazuje nová studie publikovaná v předním vědeckém časopise Methods in Ecology and Evolution (1), kde vědci v čele s Peterem Mikulou ukazují, že digitální data mohou zásadně doplnit tradiční ekologické metody a sloužit jako včasný detekční nástroj. „Online data mohou například pomoct odhalit, jak invazní druhy mění své chování v novém prostředí, od tolerance k lidem až po způsoby šíření a využívání místních zdrojů. Právě takové signály jsou zásadní pro naši včasnou reakci,“ uvádí Peter Mikula.
Zcela specifický problém nastává, když dojde k identifikaci nových organismů, tak, jak dokládají desítky objevů po městech celého světa – mj. donedávna neznámá žába Rana kauffeldi z New Yorku nebo moucha Drapetis bruscellensis popsaná z Bruselu. Bez vědeckého jména a formálního popisu totiž nemohou být druhy zahrnuty do červených seznamů, environmentálních posudků ani rozhodovacích procesů. To je důvod, proč Peter Mikula se svými kolegy také hovoří o potřebě rozvoje tzv. urbánní taxonomie – systematického popisu organismů žijících ve městech. „Zásadním problémem zůstává fakt, že se ve městech vyskytují doposud nepopsané druhy organismů, které jsou pro ochranu přírody i legislativu prakticky neviditelné. Nálezy nových taxonů ve městech nelze chápat jen tak, že by přímo ve městech evolucí vznikly, ale i tak, že zatím nebyly nalezeny jinde či že město vyrostlo na místě jejich původního výskytu. Růstem aglomerací v globálním měřítku jistě budou další objevy následovat,“ vysvětluje Mikula. Na význam tohoto tématu upozorňují v mezinárodní vědecké práci publikované v prestižním časopise BioScience (2). Města jsou často místem, kde se ekologické změny projeví nejdříve a nejintenzivněji. Zároveň zde vznikají nové formy soužití lidí a přírody, které budou v budoucnu stále běžnější. Moderní výzkum urbánní ekologie tak poskytuje daty podložená fakta využitelná nejen pro přírodovědce, ale i pro celou společnost.
Zdroj: FŽP
Citace:
- Mikula, P., Pipek, P., Bulla, M., Castillo, M.L., Chowdhury, S., Dylewski, Ł., Essl, F., Firth, J.A., Gippet, J.M.W., Henke, T., Jagiełło, Z., Jarić, I., Lenzner, B., Novoa, A., Pernat, N., Pyšek, P., Sbragaglia, V., Smith, J. H., Souza, A. T., … Menzel, A. (2026). Harnessing iEcology data to uncover invasive species behaviour. Methods in Ecology and Evolution, 00, 1–10. https://doi.org/10.1111/2041-210x.70266
- Damaška A.F., Ruan Y., Konstantinov A.S., Mikula P. (2025). Biosystematic Research Is a Crucial Part of Urban Ecology, BioScience, biaf198, https://doi.org/10.1093/biosci/biaf198
Podobné články
Krajina je mnohem složitější systém, než se kdysi zdálo. Klimatická změna, nedostatek vody nebo úbytek biodiverzity nutí vědce i hospodáře znovu přemýšlet o tom, jak by měla fungovat v budoucnu.
Renomovaná krajinná ekoložka a nezávislá konzultantka v oblasti životního prostředí získala kompetence pro svoji profesní dráhu studiem oboru Aplikovaná ekologie na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. První a zásadní zkušenosti pak sbírala v Agentuře pro ochranu přírody a krajiny.

