Závěr byl jednoznačný – projevy přeměn využití půdy mohou být v travních porostech detekovatelné i za 200 let. Místní historické využívání půdy ovlivnilo výskyt některých druhů na základě jejich ekologických preferencí. Na druhové bohatství a celkové složení společenstev mají největší vliv současné podmínky prostředí. Článek je k dispozici v časopise Landscape Ecology.
„Obrovskou devizou, kterou máme k dispozici, jsou právě několik staletí staré mapové podklady vzniklé za Rakouska-Uherska. Samozřejmě jsme předpokládali, že nějaký vliv chování našich předků v krajině na dnešní vegetaci mít bude. Bez takto unikátních a detailních zdrojů bychom ale byli stále v rovině hypotéz. Jsem rád, že jsme nyní mohli tyto mechanismy vyhodnotit. Otázkou zůstává, jak se na vegetaci projeví naše vlastní aktivity v dalekém budoucnu,“ dodává vedoucí týmu Petr Keil.
Zdroj: FŽP
Citace: Midolo, G., Skokanová, H., Clark, A.T. et al. Nineteenth-century land use shapes the current occurrence of some plant species, but weakly affects the richness and total composition of Central European grasslands. Landscape Ecology 40, 22 (2025).
Podobné články
Jak se za posledních deset let rozvíjelo agrolesnictví v České republice? Jaké zkušenosti mají farmáři, vědci i tvůrci politik? A jakou roli může tento přístup hrát v adaptaci krajiny na klimatickou změnu? Na tyto otázky se zaměří konference Agrolesnictví v
Požáry, vichřice nebo kůrovcové kalamity mohou v příštích desetiletích zasahovat evropské lesy v mnohem větší míře než dnes. Rozsáhlá mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Science, na níž se podíleli také vědci z České zemědělské univerzity v Praze, ukazuje, že
