Prezentaci týmu Fakulty tropického zemědělství na 51. ročníku agrosalonu Země živitelka připravila spolu s kolegy proděkanka a členka týmu Animal Physiology and Behaviour Martina Komárková. Na fakultě působí od roku 2018 a věnuje se výuce, vedení závěrečných prací a výzkumu ekologie, chování a welfare zvířat po celém světě. Spolupracuje se Zoo Praha a s neziskovou organizací Česká krajina. Se svým týmem Animal Physiology and Behaviour zkoumá například personalitu či stres u divokých koní i poníků, vliv prostředí na jejich chování a možnosti zlepšení životní pohody domácích i volně žijících zvířat. Zeptali jsme se jí na podrobnosti ohledně účasti na Zemi živitelce.
Co zajímavého uvidí návštěvníci u stánku vašeho týmu?
Mohou spatřit africké obry – antilopy losí – zblízka i zdaleka. Máme připraveno detailní video z farmy v Lánech včetně záznamu našich experimentů a také skvěle vypreparovanou antilopí lebku i s mohutnými zatočenými rohy, které děsí nejednoho afrického predátora, jelení parohy, koňské zuby… To vše bude možno si vlastnoručně osahat. A nejen to, k dispozici bude ochutnávka antilopího masa, usušeného podle jihoafrického receptu!
Můžete zmínit nejzajímavější projekty, jimiž se váš tým zabývá?
Momentálně máme zajímavé výsledky právě z naší experimentální antilopí farmy, kde sledujeme mimo jiné mateřské chování a kojení a snažíme se díky oddojování i určit kvalitu mléka a porovnat ji s našimi domácími druhy. Zjišťujeme, jak se daří koním Převalského, kteří byli díky Zoo Praha a dalším partnerům letos v létě vypuštěni do volné přírody v Kazachstánu. Pomáháme ochránit malé jeleny sambary na Filipínách, spolupracujeme s kolegy v Alžírsku, abychom zlepšili život místních oslíků, kteří často končí jako potrava pro zvířata v místních zoologických zahradách, a tak bych mohla ještě dlouho pokračovat.
Jak mohou poznatky z výzkumu divokých zvířat pomoci chovu domácích druhů?
V první řadě, všechna domácí zvířata byla někdy divoká, než si je člověk před tisíci lety „ochočil“ a zavřel je do stájí, chlívků, klecí a podobně. Teprve v posledních letech se zamýšlíme nad tím, zda se jim tam vlastně žije dobře, nebo ne, a často zjišťujeme, že opravdu ne. Divoká zvířata nám pomáhají zjistit, co bychom mohli v naší péči vylepšit. Dopřát jim možnost pohybu, přirozené pastvy, ponechat mládě s matkou déle než pár hodin. A díky srovnání víme, že pak budeme mít i zdravější produkty, které z nich získáváme. Sledujeme také například, jak si divoká zvířata pomáhají od parazitů konzumací přirozených rostlinných antiparazitik, jak fungují námluvy, jak kvalitní mají kopyta, a zkoumáme, co z jejich přirozených „vychytávek“ můžeme uplatnit v chovech.
Rozhovor připravila: Lucie Grošaftová / Foto: archiv M. Komárkové
Podobné články
V roce 1957 se na podnět mezinárodní konference lékařů, která ve švýcarském Interlakenu jednala o významu mléka ve výživě lidí, poprvé slavil Světový den mléka. Nejprve připadal na květen, od roku 2001 si ho připomínáme 1. června. Česká republika v
Jak vypadá výuka ve chvíli, kdy se místo modelových zadání pracuje s konkrétním městem a jeho skutečnými potřebami? Studenti programu Veřejná správa a regionální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě ČZU si to letos vyzkoušeli přímo v Kralupech nad Vltavou.
