„Od samého počátku spolupracujeme se Státní veterinární správou. Počátkem března jsme v souvislosti s možnými riziky zavedli preventivní opatření ve všech našich chovech v kampusu i v rámci Statků ČZU. V případě, že by se nákaza rozšířila, by nám vznikly nedozírné ekonomické škody na chovu a na mléce. Zároveň bychom přišli o velmi cenná plemenná stáda a mohlo by dojít ke ztrátě genové rezervy,“ vysvětluje předseda krizového štábu ČZU, kvestor univerzity Jakub Kleindienst.
Ve všech zařízeních ČZU, v nichž se nacházejí zvířata náchylná k nákaze, byly instalovány rohože na dezinfekci pneumatik a podrážek, počítá se s mobilními sprchami pro zaměstnance, kteří se v blízkosti chovů musí pohybovat, návštěvy veterinářů jsou omezeny na nezbytné minimum, praxe studentů byly ukončeny a do blízkosti chovů je přísný zákaz vstupu. Provoz mlékomatu na Požárech byl ukončen. Skot není vypouštěn na pastvu a probíhá intenzivní spolupráce s ostatními chovy v okolí.
Pro zvířata je slintavka a kulhavka nebezpečná tím, že je to extrémně nakažlivý virus, který se velmi rychle šíří, vzdušnou cestou až několik desítek kilometrů. Může se šířit na kontaminovaných předmětech, jako je třeba oblečení pracovníků ze statku nebo gumy aut, která projíždějí kontaminovaným územím.
„Nemoc se neléčí, nakažená zvířata i ta, která s nimi přišla do styku, se utrácejí,“ připomíná Jiří Černý z ČZU, odborník na virové infekce zvířat. Jak dále upozorňuje, pro dospělá zvířata virus nemusí být smrtelný. „Smrtnost se pohybuje v řádu jednotek procent. Nicméně, rychlé šíření nákazy způsobuje, že v konečném důsledku může být zemřelých zvířat velké množství. A zvířata, která nezemřou, pak mají významné zdravotní problémy, které dál brání v jejich využití v rámci živočišné produkce.“
Lenka Prokopová
Podobné články
Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu hektarů půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou.
Fotograf divoké přírody Petr Bambousek se stal letošním laureátem Ceny děkana Fakulty životního prostředí, která se na této fakultě uděluje každoročně v rámci oslav Dne Země. V minulosti prestižní ocenění získali například jaderná inženýrka Dana Drábová či kněz, molekulární biolog
