„Veterinární lékařství hraje zásadní roli nejen v péči o zdraví zvířat, ale i v oblasti bezpečnosti potravin a veřejného zdraví. Možnost studia veterinárního lékařství v Praze by mohla přispět k větší dostupnosti tohoto vzdělání a zároveň pomoci řešit nedostatek odborníků, zejména v oblasti veterinární péče o hospodářská zvířata,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Během jednání se seznámil s vizí nového programu i zázemím pro veterinární vzdělávání, které ČZU doposud vybudovala. Univerzita již dříve získala akreditaci pro dva veterinárně orientované studijní programy – bakalářský program Veterinární asistent a magisterský program Veterinární asistent – specialista. ČZU také disponuje Výukovou veterinární ambulancí, kde během péče o zvířata získávají také praxi právě studentky a studenti stávajících veterinárních programů.
„Akreditace studijního programu Veterinární lékařství na ČZU je dalším logickým krokem vycházejícím ze strategického záměru fakulty, reflektujícím potřeby zemědělské a veterinární praxe a očekávanou poptávku ze strany uchazečů o studium. Navrhovaný magisterský program Veterinární lékařství je koncipován na základě moderních trendů vzdělávání a vychází z obdobně strukturovaných studijních programů ve Velké Británii. Jeho cílem je nejen připravovat odborníky na péči o zájmová zvířata, ale i posílit vzdělávání v oblasti veterinární péče o hospodářská zvířata, která je klíčová pro zemědělský sektor. Koncept vzdělávání budoucích veterinárních lékařů je navržen v souladu se strategií MŠMT pro studijní programy s profesním profilem a představuje alternativu s důrazem na integraci teoretických a preklinických znalostí s praktickými dovednostmi,“ uvádí Josef Soukup, děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Ministerstvo zemědělství vnímá záměr univerzity jako důležitý krok k posílení veterinární profese v České republice a o proces akreditace tohoto programu se bude dále zajímat.
Zdroj: TZ Ministerstva zemědělství
Foto: Petr Zmek
Podobné články
Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu hektarů půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou.
Fotograf divoké přírody Petr Bambousek se stal letošním laureátem Ceny děkana Fakulty životního prostředí, která se na této fakultě uděluje každoročně v rámci oslav Dne Země. V minulosti prestižní ocenění získali například jaderná inženýrka Dana Drábová či kněz, molekulární biolog
