Seshit s divokou duší
„Poslouchali jsme výklad o tom, jak kopytníci pomáhají přírodě, a pak nás napadlo: Co kdybychom si kousek téhle divokosti vzali domů? A tak jsme začali sbírat bobky,“ líčí počátky vzniku jedinečného sešitu Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské zodpovědnosti. Možná to zní zvláštně, ale hlavní ingrediencí sešitu se stal právě trus těchto majestátních zvířat. Po létě plném sbírání, sušení, ručního zpracovávání v papírně a potiskování fotkou koní vznikl sešit s příběhem, který spojuje divokou přírodu a lidskou tvořivost.
Sešit s divokou duší vyrobila ruční papírna Papyrea. Základem jeho vzniku mohl být jen trus divokých koní. Další druhy v rezervaci, jako jsou zubři nebo pratuři, mají dokonalejší trávení, v jejich trusu proto nezbývá dostatek vlákniny potřebné k vytvoření papíru. Nestrávené zbytky travin z milovické savany pak tvoří typickou hrubou strukturu obálky sešitu. „Kdo si tento seshit, jak mu v Asociaci říkáme, pořídí, neodnáší si jen praktický notes, ale také kousek zdravé přírody,“ uzavírá Lucie Mádlová. A co je ještě lepší? Každý prodaný kus pomáhá, příspěvek putuje na podporu České krajiny. Bližší informace na e-mailu info@a-csr.cz.
Jak to všechno začalo
„Když se v roce 2005 začalo řešit vymírání motýlů v České republice, nechtěl jsem toto téma jen popsat v dalším článku. Začal jsem se více zajímat o příčiny tohoto problému i možná řešení. Díky tomu vznikla světově unikátní rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky zubrům, divokým koním a zpětně šlechtěným praturům počty motýlů v těchto místech vzrostly o stovky procent, a toho nejvzácnějšího, modráska hořcového, dokonce o 1700 procent,“ upozorňuje Dalibor Dostál, zakladatel a ředitel společnosti Česká krajina a člen dozorčí rady Asociace.
Kopytníci mají v rezervaci nezastupitelnou úlohu – jsou to takzvaní ekosystémoví inženýři. Díky nim je příroda ve stavu neustálé změny, kde si každý organismus najde své místo. Bez velkých kopytníků dochází k zarůstání stepí a otevřené krajiny konkurenčně silnými rostlinami včetně invazivních druhů. Vedlejším, ale o to důležitějším efektem projektu se stala adaptace krajiny na změnu klimatu a zadržování vody v krajině.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z mnoha českých vědeckých institucí a univerzit. U zrodu milovické rezervace a jejího rozvoje nechyběli ani vědci České zemědělské univerzity v Praze, která spolupráci s Českou krajinou v roce 2023 stvrdila podpisem memoranda umožňujícího rozšířit dlouhodobou spolupráci i na další oblasti.
Zdroj: ceskakrajina.cz
Foto: Asociace společenské odpovědnosti / Lenka Prokopová
Podobné články
Jak se chránit v digitálním světě? Jaký vliv má kyberprostor na společnost a politiku? Tyto i další otázky budou tématem debaty Jak přežít v kyberprostoru, která se uskuteční v Aule ČZU 24. března 2025 od 16 hodin. Svůj postoj k
Jubilejní desátý ročník konference k vybraným otázkám praktické ochrany přírody pořádají Fakulta životního prostředí ČZU v Praze a Agentura ochrany přírody a krajiny ve čtvrtek 13. března 2025.
