Střevní mikrobiom tvoří miliarda mikroorganismů, které hrají zásadní roli v metabolismu a celkovém zdraví. U lidí se nerovnováha střevní mikroflóry spojuje s kardiometabolickými chorobami. V nové studii tuto souvislost zkoumali vědci a vědkyně mnoha českých i zahraničních institucí a analyzovali proto vzorky trusu goril chovaných v evropských a amerických zoo i od volně žijících zvířat v Chráněných oblastech Dzanga Sangha ve Středoafrické republice.
Výsledky odhalily výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Volně žijící gorily nížinné vykazovaly nižší mikrobiální diverzitu, ale jejich střevní mikroflóra byla přizpůsobena trávení přirozené stravy s vysokým obsahem vlákniny. Gorily v evropských zoologických zahradách měly složení střevního mikrobiomu bližší volně žijícím zvířatům než gorily chované v USA. Tento rozdíl pravděpodobně souvisí s rozdílným zastoupením vlákniny v potravě goril v zoologických zahradách v USA a Evropě a může naznačovat, že v evropských zařízeních se klade větší důraz na potravu bohatou na lignin a pektin.
Souvislost mikrobiomu s kardiometabolickými chorobami
Vědci identifikovali specifické mikrobiální markery spojené s kardiometabolickými onemocněními, které mohou souviset s cukrovkou, vysokým krevním tlakem či obezitou. Gorily s těmito problémy měly snížený metabolismus aminokyselin obsahujících síru (methionin, cystein), které jsou zásadní pro zdraví srdce. Dále vědci u těchto zvířat zaznamenali nižší produkci mastných kyselin, jako jsou butyrát a propionát, které mají protizánětlivé účinky a chrání kardiovaskulární systém. Jiným významným objevem byl zvýšený výskyt potenciálně škodlivých bakterií, například Campylobacter coli, které mohou přispívat ke střevním zánětům a dalším zdravotním komplikacím.
„Naše výsledky ukazují, že prostředí a strava zásadně ovlivňují zdraví goril v zoologických zahradách. Střevní mikrobiom ovlivňuje nejen trávení, ale i celkový metabolismus, zdraví a kondici kardiovaskulárního systému, podobně jako u lidí,“ vysvětluje Klára Petrželková, vedoucí výzkumné skupiny ekologie symbiontů primátů z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Nové možnosti prevence nejen pro primáty
Výzkum může přispět nejen ke zlepšení péče o gorily v lidské péči, ale také k ochraně jejich volně žijících populací. „Rozklíčování vztahu mezi střevním mikrobiomem a kardiometabolickými onemocněními u goril poskytuje nejen praktické poznatky pro management jejich chovu v zoologických zahradách, ale také širší evoluční souvislosti o tom, jak se primáti přizpůsobují různým stravovacím režimům. Tyto poznatky mohou být cenné i pro ochranu volně žijících populací goril a výzkum lidského zdraví,“ říká Jaroslav Havlík z České zemědělské univerzity.
„Tato studie poukazuje na význam sledování střevního mikrobiomu jako možnou součást preventivní péče o zdraví goril chovaných v zoologických zahradách. Identifikace specifických mikrobiálních markerů spojených s kardiometabolickými onemocněními by mohla v budoucnu pomoci včas rozpoznat jedince s vyšším rizikem těchto onemocnění a tomu následně i přizpůsobit jeho případnou medikaci,“ uzavírá veterinář Roman Vodička ze Zoo Praha.
Podobné články
Adaptace na klimatickou změnu je klíčovým tématem Koncepce strategického rozvoje podniku Lesy ČR do roku 2029, kterou v únoru projednala vláda. Cílem je především i nadále pěstovat odolné a druhově pestré lesy, využívat přitom i přirozenou obnovu lesů a státu
Společná přeshraniční ochrana vod Labe, největší české řeky, je hlavním úkolem nového sasko-českého projektu IDEAL. Odborníci ze tří univerzit a dvou vodohospodářských institucí cílí na zkvalitnění vzdělávání, zvýšení povědomí o výzvách v oblasti vodního hospodářství a vytvoření nové platformy pro
