
Farma Carmel má potenciál stát se ukázkovým modelem adaptability a odolnosti v prostředí chudé rozvojové země. Výhodou je již existující tým pracovníků i školící středisko pro studenty. Klíčovou osobností transformace je Stefano Molon, který se projektu věnuje již dva roky s hlubokým smyslem pro odpovědnost vůči místní komunitě a životnímu prostředí. Pod jeho vedením nově vybudovaná část farmy prosperuje, ale možnosti dalšího rozvoje jsou stále obrovské.
„Pro naplnění vize této modelové farmy je nutné modernizovat základní infrastrukturu a hledat formy, jak rozšířit spolupráci s místními partnery, jako jsou ministerstva a komunity, a také s místními i zahraničními univerzitami a vědeckými organizacemi, jako je ČZU,“ říká autor odborné analýzy Ing. Jan Staš z katedry udržitelných technologií na Fakultě tropického zemědělství ČZU. Tato analýza odkrývá nové příležitosti nejen pro rozvoj místního zemědělství, ale i pro vzdělávání studentů a další vědecký výzkum. „Téma transformace farmy může zároveň sloužit jako základ pro bakalářskou, magisterskou či disertační práci“, doplňuje Staš.
Vznik modelové farmy Carmel může přinést nejen udržitelnou produkci kvalitních potravin, ale i atraktivní místo pro veřejnost, včetně expatů, kteří by zde mohli nakupovat ekologické produkty a zároveň nahlédnout do procesu transformace, či zde trávit volný čas. Farma by se mohla stát také vzdělávacím a tréninkovým centrem v oblasti zemědělství šetrného k dostupným zdrojům.
Pro Českou zemědělskou univerzitu v Praze představuje projekt inspirativní výzvu. Téma vzorové farmy v rozvojové africké zemi je úzce spjato s její dlouhodobou misí v oblasti udržitelného zemědělství a rozvojové spolupráce.
Zdroj: FTZ

Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.

