Inspirativní odpoledne s Danou Drábovou, laureátkou Ceny děkana Fakulty životního prostředí ČZU

„Energie a energetika významně ovlivňují životní prostředí a je to velmi komplikovaná problematika. Proto je v současné době možná víc než kdy jindy třeba naslouchat odborníkům, kteří jsou schopni vést a vytvářet racionální debatu na základě relevantních dat s nepříliš velkým vlivem dojmů a pocitů,“ popsal hlavní důvody volby letošní laureátky Ceny děkana FŽP profesor Michael Komárek, děkan této fakulty. Podle jeho slov je Dana Drábová osobnost obdařená odvahou takovou debatu nastartovat. „Má obrovský přehled a zkušenosti, nesmírné, někdy až šokující znalosti. A také odvahu tato témata pootevírat a navrhovat řešení, která mnohdy nejsou populární. Paní doktorky Drábové si osobně nesmírně vážím za její intenzivně pravdivý přínos k diskusi, která se vede kolem energetiky,“ uvedl děkan Fakulty životního prostředí prof. Michael Komárek.

Renomovaná jaderná inženýrka, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Dana Drábová, Ph.D., si měla Cenu děkana FŽP převzít už na jaře při příležitosti oslav Dne Země. Vzhledem k její účasti na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny se slavnostní ocenění i plánovaná přednáška přesunuly na podzim. Symbolicky do adventního času světel, která touto dobou ozařují celou planetu. Realistický pohled na energetiku budoucnosti je tak v tomto čase víc než aktuální.

Dana Drábová přijala Cenu děkana FŽP s humorem pro ni typickým: „Velmi si toho vážím. Nestává se tak často, aby jaderný inženýr dostal cenu za přínos k ekologii, takže ji s velkou pokorou přijímám.  Připravila jsem si pro vás přednášku, kterou bych shrnula do sloganu: Energetická budoucnost: Jsme připraveni na zásadní výzvy? A tam bychom mohli skončit, já řeknu: ´Ne!´ A hotovo… Ale já to přece jen doplním pár informacemi.

Těch pár informací poskytlo všem zúčastněným zajímavý pohled na výzvy a příležitosti, které nás čekají v oblasti energetiky v následujících letech.

Zaznělo zde, že jaderné elektrárny každoročně vyrobí čtvrtinu světové nízkouhlíkové elektřiny a zachrání mnoho životů, které by jinak byly zmařeny kvůli smrtelnému znečištění způsobenému fosilními palivy. Že jaderná energie je stejně bezpečná jako solární energie, je mnohem bezpečnější než uhlí, plyn a ropa a bezpečnější než téměř všechny ostatní alternativní zdroje energie.

A jak jsme na tom v porovnání se světem ve spotřebě elektřiny podle zdroje? Česká republika využívá k výrobě elektřiny z více než poloviny fosilní zdroje (50,68 %), z 37,24 procenta jádro a z 12,9 procenta obnovitelné zdroje. Pokud jde o jádro, vede bezkonkurenčně Francie (67,21 %), která má 23,32 procenta elektřiny z obnovitelných zdrojů. V těch je zase absolutním lídrem Norsko, kde jsou obnovitelné zdroje využívány z 98,79 procenta a fosilní mají podíl pouhé 1,21 procenta. A pro zajímavost, sousední Německo má 43,77 procenta elektřiny z fosilních zdrojů, 11,33 procenta z jádra a 44,90 procenta z obnovitelných zdrojů.

Každý asi chápe, že spolehlivé a cenově dostupné dodávky energie jsou všeobecně považovány za životně důležité pro každodenní život a jejich význam sahá daleko za světla, která večer rozsvěcujeme v našich domácnostech. Důsledky špatného plánování a nedostatečné nezávislosti na vnějších silách však značně zatížily stabilitu a konkurenceschopnost západních ekonomik a miliony lidí uvrhly pod hranici chudoby – jak také upozornila Dana Drábová.

Jak známo, jaderná energie byla v posledních dvou desetiletích ve velké části světa politicky nemoderní. Dr. Drábová k této smutné pravdě dodává: „Přestože výzkum, vývoj a zavádění byly na úkor dnešní globální a energetické bezpečnosti odsunuty zpět, toto odvětví ve skutečnosti nikdy nepřestalo pracovat a jaderná energetika se vydala dvěma vývojovými cestami. Nejprve se zrodila koncepce malých modulárních reaktorů, jejímž cílem bylo využít standardizaci a modularizaci ke snížení nákladů a finančního rizika zjednodušením komerčního nasazení a zajištěním mnoha výhod industrializace. Za druhé, v posledních dvou desetiletích konstruktéři zkoumali nové koncepce reaktorů. Ty jsou známé jako IV. generace a mohou zajistit udržitelnější, čistší, bezpečnější a dlouhodobější výrobu energie a mohou být budoucností jaderné energetiky.“

Na přednášku jaderné expertky navazovala diskuse moderovaná Miroslavem Havránkem, který připojil i vzpomínku na své první osobní setkání s dr. Danou Drábovou: „To bylo někdy v roce 2007 v parlamentu na přednášce tehdejšího ministra Římana, který z tribuny hřímal o tom, že všichni chtějí do té energetiky mluvit a proč to každého zajímá, když to tvoří necelá tři procenta hrubého domácího produktu. Nato se paní doktorka ke mně naklonila a řekla: „Tak vulgární zjednodušení jsem už dlouho, dlouho neslyšela.“ Naprosto si mě tím získala. Moje poslední setkání s ní bylo na semináři k válce na Ukrajině, kde jsme se zamýšleli nad dopady války na životní prostředí. Za celou dobu, kdy se takhle potkáváme, oceňuji její obrovský nadhled a erudici, se kterou ty věci komentuje a případně řeší.“ 

Text: Lenka Prokopová

Foto: Petr Zmek / Tomáš Jůnek

Ing. Dana Drábová, Ph.D., (* 3. června 1961 Praha) je česká jaderná inženýrka, lokální a regionální politička. Od roku 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od roku 2010 byla místostarostkou Pyšel a v letech 2016 až 2017 zastupitelkou Středočeského kraje. V říjnu 2013 převzala na Technické univerzitě v Liberci čestný doktorát za propagaci vědy. Dne 28. října 2014 jí český prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně a v dubnu 2016 převzala na Vysoké škole báňské v Ostravě další čestný doktorát. Dne 3. listopadu 2022 ji ministryně obrany ocenila Záslužným křížem za mimořádné aktivity na podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi.