Botanická expedice 2024 vedla na Azory

Jelikož část členů expedice vyjíždí díky mezinárodnímu programu Erasmus+, jedním z kritérií pro výběr je členství dané země v EU a její zapojení do tohoto programu. Dalším je (samozřejmě) výskyt tropických, potažmo subtropických užitkových rostlin a/nebo přítomnost botanické zahrady pěstující užitkové rostliny. Snažíme se vybírat menší botanické zahrady, velikostí podobné té naší, abychom měli objektivní srovnání s provozem. Je pro nás velmi přínosné vidět koncept světových botanických zahrad, moci nahlédnout do jejich zázemí a spatřit více či méně sofistikované technologické postupy práce. Samozřejmě se snažíme navázat bližší vztahy s lidmi z našeho oboru a získat zkušenosti, které mohou být v budoucnu aplikovatelné v naší botanické zahradě. Součástí expedic bývá také pobyt v divoké přírodě úzce spojený s poznáváním místní flóry.

Cesta na Azory

Začátkem listopadu jsme se vydali na letošní botanickou expedici a tentokrát byly naším cílem Azorské ostrovy. Strávili jsme necelý týden v dechberoucí přírodě ostrovů Faial a Pico. Hlavním cílem expedice bylo prozkoumat ostrovní flóru, poznat tamní botanickou zahradu a v neposlední řadě rozšířit odborné znalosti pracovníků Botanické zahrady FTZ. Kolegové z botanické zahrady na ostrově Faial (Faial Botanic Garden) byli velmi vstřícní a otevření diskusi o ochraně rostlin, zvláště těch endemitních. Hovořilo se i o dalších tématech, jako jsou například způsoby katalogizace rostlin, podmínky pro uchovávání semen nebo administrativa spojená s chodem botanické zahrady. V semenné bance pro nás měli připravený workshop týkající se klíčivosti semen a třešničkou na dortu pro nás byla terénní část programu, kdy nás kolegyně z faialské botanické zahrady zavedla na místa, kam se běžný turista nedostane. Naskytla se nám tak jedinečná příležitost spatřit endemitní rostliny, jako jsou Angelica azorica, vřesovec (Erica azorica) vyskytující se i ve výšce 2300 m n.m., jalovec (Juniperus brevifolia) nebo azorskou borůvku (Vaccinium cylindraceum).

Závěr naší expedice probíhal na nedalekém ostrově Pico. Překvapilo nás, že i když je vzdálen pouhých osm kilometrů od ostrova Faial a cesta trajektem na něj trvá cca 30 minut, místní vegetace je dosti odlišná. Právě zde jsme obdivovali nám dobře známé užitkové rostliny jako plodící citrusy, ananasy, rajčenku nebo banánovníky. Také jsme byli překvapeni zcela odlišným pěstováním vinné révy. Jednotlivá políčka s rostlinami byla obehnána zídkami z černých lávových kamenů, které chrání rostliny před silným větrem a slanou vodou. Vinice působily mystickým dojmem a my jsme pochopili, proč je tato vinařská oblast zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Na rozloučenou se umoudřilo počasí a mohli jsme si chvíli užívat výhled na oceán z nejvyšší hory Azorských ostrovů Pico.

Pohled na horu Pico

Termín našich expedic udávají rostliny v naší botanické zahradě. Je pro nás nemyslitelné vydat se někam v hlavní vegetační sezoně, a proto se naše expedice uskutečňují zpravidla během podzimu. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Hlavní vegetační rozpuk ostrovů jsme sice nestihli, zato jsme si mohli užívat krás přírody téměř bez turistů. Počasí si s námi pohrávalo, jak je pro měsíc listopad na těchto ostrovech typické. V turistických průvodcích jsme se dočetli, že můžeme během jednoho dne zažít čtvero ročník období. Kolegyně z faialské botanické zahrady uvedla tuto informaci na pravou míru – čtvero ročních období zažijete na ostrově Faial už během pouhé hodiny. Také nám radila, ať nevěříme předpovědím počasí, protože ty vytváří lidé na portugalské pevnině a skutečnost je často jiná. A my jí dáváme v obou případech za pravdu. O to víc však byla naše expedice dobrodružnější a nezapomenutelná!

Zdislava Procházková, Ph.D.