Výstava Územní studie metropolitní oblasti České Budějovice

Po bezmála dvou letech od prvních kroků byly cíle projektu úspěšně splněny, Územní studie byla schválena pořizovatelem a 7. října 2024 se stala oficiálním dokumentem. Nyní má tedy možnost nezanedbatelným způsobem ovlivňovat rozvoj a stav rozsáhlého území s výhledem do daleké budoucnosti.

V průběhu zpracování studie byl kladen velký důraz na část zahrnující návrh koncepce krajiny, na níž tým z ČZU pracoval především a jež zahrnuje nově vyvinutou unikátní metodiku zpracování. Ta se věnuje přírodním, prostorovým a sociokulturním aspektům přírodních území i sídel, která jsou přirozenou složkou krajiny.

Územní studie přináší komplexní koncepční provázání a návrh řešení urbánních, dopravních a přírodních témat v regionu, který propojuje centrální jádrové město České Budějovice s okolními obcemi a nejbližšími menšími městy. Řešené území má rozlohu 1350 km² s 98 obcemi a téměř 200 tisíci obyvatel. Důraz se kladl na řešení aktuálních i dlouhodobě očekávaných problémů kulturní krajiny, sídelní struktury a sídel samotných v celkovém širším měřítku rozsáhlého území i v detailu zaměřeném na konkrétní opatření a návrhy vzorových řešení.

Podrobnější informace o projektu MOCB

Před tvůrčím týmem stál na počátku zpracování unikátní úkol. Jednalo se o poměrně specifický rozsah vytyčení území a zadání, které se vymykalo z obvyklých postupů v rámci krajinářského navrhování a systému tvorby územně plánovací dokumentace v prostředí České republiky.

„Nejčastěji jsou jednotlivé stupně dokumentace běžně odvozeny od rozsahu administrativní kategorie území, pro které bývá dokumentace určena. Obvykle se tedy jedná o celý kraj nebo administrativně definované územní celky s obecnějším a rámcovým konceptem nebo o jednotlivá sídla, resp. jejich vymezené části v detailnějším rozpracování,“ vysvětluje Ing. arch. Martin Augustin, Ph.D., a připomíná, že se v tomto případě jednalo o území zahrnující mezistupeň mezi oběma póly. „Bylo proto nutné stanovit jednak obecné základní návrhové principy pro komplexní pojetí celého území a zároveň tyto rozpracovat v patřičné konkrétnosti pro některé části až do měřítka sídla nebo dokonce pro charakteristické dílčí detaily,“ upřesňuje dr. Augustín.

Povaha zadání nemá podle dostupných informací u nás přímou analogii, a proto bylo nutné vypracovat unikátní metodiku návrhového postupu. Tato metodika využívá jak teritoriálního strukturování v horizontálním smyslu, kdy jednotlivé části struktury (krajinné segmenty) jsou významově a měřítkem na obdobné úrovni, tak také strukturování tematického ve vertikálním smyslu, kdy vybraná témata prostupují systémem od celku k detailu v rámci dotčených teritoriálních struktur nebo celého území.

Studie navrhuje nebo přímo stanovuje opatření s ohledem na procesy vyplývající z klimatických, sociokulturních a ekonomických změn, které lze v budoucnu očekávat nebo už probíhají. Cílem bylo využít silných stránek této jádrové části jižních Čech s přirozeným centrem tvořeným bezmála stotisícovým městem, doplnit je o nová řešení v přírodní a kulturní oblasti, respektive i ve strukturách krajiny a sídel tak, aby bylo možné uvažovat o udržitelném civilizačním vývoji.

„Územní studie má ambici stát se strategickou dokumentací, která definuje podstatné územní souvislosti v dlouhodobém horizontu, a měla by zásadně přispět ke koncepčnímu uvažování mimo jiné při pořizování i tvorbě územních plánů. Jedná se o dokument podporující rozvoj celé oblasti, kdy se počítá i se zvýšením počtu obyvatel, nicméně především definuje zásadní vztah mezi urbánním prostředím a okolní krajinou. Tento vztah považujeme za klíčový, a to hlavně proto, že má zcela zásadní vliv na kvalitu života, která je důležitým měřítkem hodnot a jedním z hlavních cílů krajinářské a urbanistické tvorby,“ uzavírá Ing. Jana Halamová, Ph.D., z týmu katedry zahradní a krajinářské architektury FAPPZ, který se podílel na tvorbě Územní studie metropolitní oblasti České Budějovice – MOCB.