Proměny zemědělství, započaté průmyslovou revolucí v 18. století, směřují ke stále větší industrializaci a specializaci. S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové a místní odrůdy a upřednostňují se ty geneticky jednotné a výnosnější. Také všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují specialistům šlechtěným na výkon – na více mléka, masa, vajec…
A přitom každá rostlina, živočich či mikroorganismus představují unikátní zásobárnu genů a vlastností. Původní odrůdy plodin a plemena hospodářských zvířat mají vlastnosti, které u moderních odrůd a plemen již vymizely. Některé mikroorganismy vyrábějí polymery, léčivé látky či dokonce potraviny. Každý z dnešního hlediska „nepotřebných“ organismů může v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd a plemen, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití.
Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, se dozvíte na výstavě v kampusu České zemědělské univerzity. Výstava prezentuje téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace.
Foto: Shutterstock
Podobné články
Dobrodružná cesta do tajemných zákoutí vědy se opět po roce otevřela všem, kteří ve středu 24. června 2026 dorazili na dejvické Vítězné náměstí a přes klimatickou nepohodu tam vydrželi. Z improvizované laboratoře pod širým nebem si pak mohli odnést jedinečný
Fakulta tropického zemědělství ČZU v Praze a Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) podepsaly 10. června 2026 partnerskou smlouvu, která otevírá další možnosti spolupráce v oblasti výzkumu, vzdělávání a inovací. Slavnostního podpisu se zúčastnili rektor ČZU profesor Michal Lošťák,
