Jedná se o mimořádně nebezpečný patogen pocházející ze Severní Ameriky, kde jsou však vůči němu stromy přirozeně odolné. Po roce 1900 se rozšířil do Asie, a tam výrazně zdevastoval borové lesy. V roce 1999 byl zavlečen do Evropy a působí významné škody v Portugalsku a Španělsku. Pro jeho rozšíření do našich zeměpisných šířek stále ještě nejsou dostatečně teplá léta, ale první nález v České republice je zřejmě jen otázkou času.
Ve zmíněné studii vědci shromáždili množství informací o vývoji, šíření, kolonizaci stromů a dalších charakteristikách háďátka z různých terénních a laboratorních experimentů z Asie a Evropy. Následně pak vytvořili dynamický model zohledňující vývoj lesa i dopady patogenu. Experiment realizovali na území velkém 40 000 hektarů v okolí Kostelce nad Černými lesy. Simulované zavlečení patogenu vyvolalo rozsáhlou mortalitu borových porostů, která postupovala rychlostí přibližně jeden kilometr ročně. Les jako celek byl však vůči tomuto vlivu relativně odolný a k zásadnějšímu poklesu porostní zásoby (a uhlíku) nedošlo. Důvodem bylo jak relativně nízké zastoupení borovice, tak i účinná kompenzace ztrát přírůstem jiných dřevin.
S tím, jak budou přibývat terénní data o chování patogenu ve středoevropských podmínkách, bude tento model zapotřebí průběžně aktualizovat. Představuje však první aproximaci, pomocí níž je možné tyto dopady hodnotit a předpovídat. Podrobnosti ZDE.
Zdroj: Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Podobné články
Když zmizí hmyz, začne se bortit celý ekosystém. Výzkumníci z České zemědělské univerzity proto hledají způsoby, jak do krajiny vrátit pestrost a život. Ukazuje se přitom, že při vhodném managementu mohou biodiverzitě pomáhat i solární parky.
Na první pohled nenápadný hmyz, bez kterého by ale nefungovala většina suchozemských ekosystémů ani moderní zemědělství. Včely a další opylovači mají klíčovou roli při produkci potravin i udržování biologické rozmanitosti. I proto OSN ustanovila 20. květen Světovým dnem včel. Podívejte
