Od šedé teorie k voňavé praxi: Potravinářský pavilon dotváří řetězec vzdělávání budoucích potravinářů a kvalitářů, studentů České zemědělské univerzity

V čem je Potravinářský pavilon se svými produkty jiný než ostatní podniky tohoto druhu? 

Zejména v tom, že se na jeho provozu zhruba z padesáti procent podílejí studenti a že většinou využíváme staré poctivé receptury. Do našich produktů přidáváme naprosté minimum chemických přípravků. Do dvou tří dnů je prodáme, takže konzervanty nejsou potřeba, jen uzeniny mají delší trvanlivost. Zakládáme si na tom, že jsou naše potraviny čerstvé a zdravé. A protože jsme výukové centrum, chceme studentům ukázat, jak se to dělalo před léty. Chceme jim nabídnout řemeslný fortel ve spojení s novými technologie, aby věděli, jak se dá dělat poctivé řemeslo. Až vystudují a přijdou do jiných provozů, kde to třeba bude jinak, tak aby mohli porovnávat, co je správně a co správně není.

Takže kromě jiných produktů bude mít ČZU i jiné absolventy než ostatní vysoké školy?

Doufejme, že naši studenti budou pokračovat v oborech, které vystudují, i díky tomu, že si to u nás měli možnost vyzkoušet. V našem pavilonu si mohou v praxi otestovat všechno, co se naučili teoreticky. Když si něco osaháte, je to úplně jiné, než když sledujete video nebo si o tom čtete v knížce.

Vyhlášené jsou vaše mlékárenské produkty. Jak jste toho dosáhli?  

Zpracováváme mléko z našeho školního statku v Lánech, kde je unikátní chov jerseyského skotu. Tohle mléko má minimálně pět až šest procent tuku, u nás ho pasterujeme a prodáváme v lahvích. Pak máme sérii dalších výrobků jako kefíry, tvarohy, začali jsme dělat novou řadu sýrů, to má na starost naše skvělá technoložka, která také vystudovala ČZU. Teď testujeme zmrzliny a na podzim budeme dělat i máslo, které bude mít víc než 80 procent tuku.

Uvažujete i v intencích zdravé stravy?  

Určitě ano. Já razím trend, že méně je někdy více. To znamená dát si méně masných výrobků, masa nebo uzenin a k tomu pak větší škálu zeleniny, nějaký menší dezert, ne moc sladký a s nízkým obsahem tuku. Jsem rád, že dnes už lidé hodně čtou etikety, dávají si pozor, kolik výrobek obsahuje soli a dalších látek. I studenty učíme, jak skládat etikety, aby vše odpovídalo platné legislativě. Jsem rád, že tohle všechno můžeme předat studentům, kteří o to mají zájem a budou třeba dělat kvalitáře.

Vy jste si za pouhé dva roky provozu dokázali vybudovat dobré jméno a rozšířit povědomí o vašich produktech v rámci univerzity i v jejím okolí.

Ano, v naší prodejně nakupují nejen lidé ze sousedního Suchdola, ale i z celé Prahy 6, z Horoměřic, Roztok a podobně. Je to velice dobrá prodejna a naše klientela se neustále rozšiřuje. Kromě toho vyjíždíme mimo Prahu, například na Zemi živitelku do Českých Budějovic i jinam. Naším záměrem je poukázat na to, že máme na ČZU pavilon, kde studentům v praxi předvádíme, jak se ze surovin, o nichž se učí teoreticky, dají vyrobit potraviny. Že zde na vlastní oči vidí, jak se vše zpracovává. Vysíláme tím do světa zprávu: „Přijďte k nám studovat, u nás máte ucelený řetězec vzdělání, což žádná jiná vysoká škola v oboru potravin a zemědělství nemá.“

Co dělá to dobré renomé? Zkušenost, nebo propagace?

Určitě zkušenost, u nás máme kmenové zaměstnance, kteří jsou zběhlí ve svých oborech, ať už to je pivovarnictví, masná výroba, mlékárenství nebo pekárenství. A tito zkušení odborníci pak vše předávají studentům. Zaměřují se na to, abychom produkovali zdravé potraviny, abychom nevyužívali staré postupy a přemýšleli o tom, co potravina obsahuje. Zásadou je myslet na to, aby byli zákazníci s našimi produkty spokojeni a chtěli se k nám vracet. To se promítá do všeho, co děláme.

Jak vaši zákazníci zjistí, že si kupují potravinu, která je jiná?

V současné době pracujeme na tom, abychom měli v prodejně obrazovky. Na nich budeme ukazovat původ a příběh jednotlivých výrobků, budou tam záběry z Lán, kde se surovina vytváří, a podobně. Ke každému výrobku přidáme příběh, který budou naši zákazníci sledovat přímo v prodejně. Pak máme v plánu opatřit každý výrobek QR kódem, kde by bylo možné dosledovat jeho příběh od prvovýrobce až k nám.

Máte zpětnou vazbu od studentů, kteří se u vás zaučovali?

Na to je ještě poměrně krátká doba. Ze zkušenosti vím, že absolventi reagují až po deseti patnácti letech, když už mají něco za sebou. Nějaké odezvy ale máme. Studenti, kteří odešli v letošním roce, mi například říkali: „Bylo to u vás super, mohli jsme si všechno vyzkoušet, a navíc tam máte skvělé lidi. Na masně, na pekárně i na mlékárně.“ Takže záleží i na tom, jak se se studenty zachází a k čemu je pustíte. Doufám, že na nás budou vzpomínat jen v dobrém.

Lenka Prokopová / Karla Mráčková