Zahrada je navržena s ohledem na životní prostředí a nabízí dětem mnoho možností, jak se seznámit s přírodou. Mezi její hlavní prvky patří vyvýšené záhony, kde si děti mohou samy pěstovat zeleninu a bylinky. Dále zde najdete hmyzí hotel, poskytující útočiště nejrůznějším druhům užitečného hmyzu, ptačí budky, vrbový tunel nebo smyslový chodníček. V průběhu realizace bylo nutné přistoupit k nucenému pokácení vzrostlého stromu, jehož torzo dalo vzniknout tzv. broukovišti. Mrtvé dřevo tedy brzy ožije a stane se úkrytem mnoha druhů hmyzu a dalších bezobratlých živočichů. Na zahradě nechybí čmelíny, hmyzí hotel, ale ani ježkovníky, budky pro netopýry nebo krmítka pro ptáky. Pro hmyz bude sloužit i luční porost, který bude během léta dělat návštěvníkům a kolemjdoucím radost pestrou paletou květů.
Vedoucí dětské skupiny Alena Vlková velmi ocenila přístup kolegů a přátel univerzity, kteří se na tvorbě zahrady dobrovolně podíleli. „Ohromně si vážím nezištné pomoci kolegů z univerzity a přátel. Mým přáním je, aby ochota pomáhat z naší společnosti nikdy nevymizela, a díky možnosti vyplývající z mé pracovní pozice se toto snažím plně podporovat a rozvíjet i v dětech, které mi jsou každoročně s důvěrnou svěřovány.“
Rektor ČZU Petr Sklenička vyzdvihl zápal a obětavost vedoucí dětské skupiny, která se nejen podílela na návrhu zahrady, ale především svým energickým nasazením zajišťuje, aby byla zahrada každým dnem ještě hezčím místem. Úvodní řeč zakončil slovy: „Když tu zahradu vidím, byl bych nejraději zase malé dítě.“
Realizátor stavby Ing. Vojtěch Urban pochválil atmosféru, při jaké stavba vznikala. „Zahrada má sloužit dětem ve věku mezi druhým a třetím rokem, a tak je nabitá výzvami k poznávání zajímavých zákoutí, jakými se může stát vrbové iglú se třemi tunely nebo hmatová stezka trvalkami. Aby zahrada plnila i svoji další užitnou funkci a děti si mohly občas smlsnout na něčem zdravém, jsou zde skupiny ovocných keřů jako maliny, angrešty nebo rybízy. Už během realizace bylo vidět, že zahrada bude v rukou paní Vlkové dostávat skvělou péči. Za náš ateliér se těšíme, že bude dětem dobře sloužit jako herní prostor, kde se může rozvíjet jejich kreativní myšlení, cit pro přírodu a její bohaté formy života a ostatním návštěvníkům bude poskytovat prostor pro zastavení a načerpání inspirace.“
Slavnostního otevření se zúčastnili zástupci univerzity, rodiče a samozřejmě i děti, které si zahradu ihned zamilovaly. Zahrada Poníček není jen místem pro hraní, ale také místem pro environmentální výchovu a rozvoj dětí.
Už dnes, v pondělí 2. září, zahrada naplno ožije. Začíná nový školní rok a děti se opět vracejí do školky, kde budou moci nově trávit více času venku a užívat si přírodu naplno. Zahrada Poníček je dalším krokem k tomu, aby naše univerzita byla místem, kde se snoubí moderní vzdělávání s láskou k přírodě a její ochranou.
Tereza Švejcarová / Foto: Petr Zmek
Podobné články
„Pocházím z Mostu. Většina mé rodiny pracovala na šachtě nebo pro horníky. Žila jsem mezi lomy a výsypkami, vyrůstala v krajině, která se před očima proměňovala. Dnes se díky studiu na Fakultě životního prostředí ČZU profesně podílím na hledání její
Někdo ve vašem okolí mění svět kolem sebe. Možná víc, než si myslí. A právě ten by se mohl stát laureátem letošní Ceny Jana Opletala, kterou každý rok udílí Studentská rada vysokých škol mladým lidem a studujícím, měnícím své okolí
