Jde o ekosystém ve sklenici nebo lahvi uzavřené korkem, který veškerou vlhkost udržuje uvnitř, podobně jako to funguje u vína. Mikroskopickými póry propouští pouze vzduch, takže rostlina může normálně dýchat.
Lze takto zasadit do mechu jakoukoliv rostlinu?
Jakoukoliv bohužel ne. Uvnitř jsou specifické podmínky, především vysoká vlhkost, trochu vyšší teplota, takže tam především dáváme vlhkomilné rostliny. Například tady máme fittonie s kapradinou nebo i fíkusy. Ty vlastně pocházejí z tropického pralesa, kde jsou podobné podmínky jako vysoká vlhkost, méně světla, takže jsou pro tento účel asi nejvhodnější. Někdo ještě experimentuje s orchidejemi, ale klasické rostliny by takovou vlhkost nepřežily.
Jak ten nápad vznikl?
Máme s kolegou oba zájem o floristiku a jednou jsme se nechali inspirovat v zahraničí, kde vyráběli právě tyhle uzavřené ekosystémy. Mně osobně se to moc líbilo, sám jsem doma moc rostlin neměl, protože mi každá uvadla, tak se mi tohle zdálo úplně ideální. Nadchlo mě, že budu doma mít zeleň, která je příjemná a zlepšuje celý prostor, a navíc se o ni nebudu muset starat. Mysleli jsme si, že podobný problém budou mít i další lidi, tak jsme se rozhodli rozšiřovat myšlenku mechárií jako uzavřených ekosystémů dál.
Může to být úplně ideální dárek.
Rozhodně… Rozjeli jsme to před Vánoci, což mělo velký úspěch. Ale i teď je o mechária velký zájem. Jezdíme po různých akcích, kde si každý může vytvořit své vlastní, a ještě k tomu má skvělý zážitek.
Vypadá to docela jednoduše… půda, písek, půda, mech a nakonec rostlina. Je to tak?
Přesně. A ještě jedna důležitá ingredience, která moc není vidět, a to jsou chvostoskoci, takoví malí bílí broučci, kteří hrají v celém ekosystému dost podstatnou roli. Živí se odumřelými částmi mechu nebo uschlými lístky. Když něco z rostliny odpadne, začnou to rozkládat, vytvářejí hnojivo a podporují cirkulaci.
Jak takové rostliny v mecháriu rostou?
Růst je zpomalený. Tam, kde by vám v květináči vyrostly o několik centimetrů za měsíc, tady je to několik centimetrů za rok.
Lenka Prokopová
Mechárium Tondy Müllera a Štěpána Hložka zaujalo i ministra zemědělství Marka Výborného při návštěvě stánku ČZU
Podobné články
V zeleném kampusu ČZU je řada vzácných dřevin a mezi ty nejcennější patří cedry. Je jich tu celkem osm, pět v Libosadu a tři přímo v kampusu. Jeden z nich, cedr atlaský rostoucí za Fakultou agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,
Česká zemědělská univerzita v Praze byla a stále je pohoršena silně zavádějícím až bulvárním vyzněním příspěvků redaktora iROZHLASu Miroslava Haranta na téma bezpečnostních rámů v testovacím centru PEF. V reakci na další kolo dotazů tohoto redaktora přinášíme stanovisko vedení ČZU.