Impulzem pro založení Centra poradenských služeb bylo období covidových restrikcí. Nebyla to však poslední krize, která negativně ovlivnila psychickou pohodu studentů i zaměstnanců univerzity. Ještě v covidu přišla válka na Ukrajině. Jak na tyto situace univerzita reagovala a jakou pomoc nabízela?
Psychologické poradenství na ČZU zajišťovala v době covidové pandemie a války na Ukrajině Provozně ekonomická fakulta a Institut vzdělávání a poradenství. Právě tehdy se ukázalo, že je nezbytné revidovat poskytované služby, protože stávající systém je v kritických situacích nedostačující. Když univerzita procházela covidovou krizí, naráželi jsme zejména na nedostatečné personální zajištění a jazykové bariéry a podobně. Abychom zajistili psychologickou podporu a poradenství, posílili jsme aktuální stav z interních zdrojů a využili psycholožky z Institutu vzdělávání a poradenství (IVP) a zástupce na studijních odděleních fakult, zejména na Fakultě životního prostředí. Velmi nám pomohli pracovníci Oddělení mezinárodních vztahů, protože pomoc potřebovali zejména zahraniční studenti a zaměstnanci. Ti se tehdy ocitli v situaci, kdy nastaly obtíže s cestováním a museli řešit problémy s financemi i diskriminací či xenofobií. Krize tedy otestovala dosavadní systém poradenských služeb na univerzitě. Na začátku roku 2021 jsme oslovili zástupce fakult, aby se vyjádřili ke stávající úrovni studijně psychologického poradenství, k tomu, zda považují kapacity za dostačující a zda by – a to byla klíčová otázka – uvítali centrální standardizované poradenské služby poskytované všem studujícím a zaměstnancům napříč univerzitou. Průzkum dopadl ve prospěch centralizovaných služeb, a tak jsme začali připravovat koncept centra. Vedení univerzity a Kolegium rektora schválilo předložený koncept Centra poradenských služeb v září 2022.
Problémem byly finance, což bývá kámen úrazu každého nového projektu. Tehdy v roce 2022 MŠMT vnímalo, že je třeba posílit poradenská centra na univerzitách a poradenské služby obecně. Od té doby každý rok vypisuje rozvojové projekty právě na podporu poradenských služeb. Díky tomu jsme mohli začít efektivně pracovat na implementaci konceptu centrálních poradenských služeb na naší univerzitě. Nechali jsme se inspirovat jinými univerzitami a sdíleli s nimi dobrou, ale i špatnou praxi. Nechtěli jsme vymýšlet něco, co už někde vymyšleno bylo a dobře funguje.
Z čeho jste při formování univerzitního poradenského centra vycházeli?
Základem jsou služby pro studenty se specifickými potřebami, psychologické poradenství a kariérní poradenství. K tomu se přidávají vzdělávací aktivity, semináře zaměřené zejména na softskillová témata jako například práce pod stresem, jak se učit na zkoušku, jak efektivně komunikovat a další aktivity související s psychickou pohodou wellbeingu studujících. Na univerzitách velmi často funguje duchovní poradenství. Na ČZU pořádá RNDr. Matúš Kocián, Ph.D., absolvent ČZU a duchovní správce každý týden pro akademickou obec ČZU duchovní setkání. Na svých setkáních se zaměřuje na rozvoj duchovní stránky člověka, hledání hodnot života či orientaci v obtížných životních situacích.
Potřebu centralizovat poradenství tedy vyvolala covidová krize, později válka na Ukrajině. Dalším traumatem byly události na Filozofické fakultě UK vloni v prosinci. Jaké reakce jste zaznamenali ze strany studentů či zaměstnanců?
Covidová krize i válka na Ukrajině přišly v době, kdy ještě nebylo centrum poradenských služeb formálně ustaveno, ale vzpomínám si, s čím se studenti obraceli na naše psychology a terapeuty. Po vypuknutí války na Ukrajině to byl pochopitelně stres, traumata a strach o příbuzné a blízké.
Pocity bezmoci a stavy úzkosti. Po tragické události na Filozofické fakultě jsme okamžitě aktivovali náš tým. I když jsme na ČZU nebyli přímo dotčeni událostí, v mnohých z nás to vyvolalo smutek a znepokojení. Všichni jsme se cítili hluboce zasaženi a pociťovali jsme solidaritu s celou akademickou komunitou. Studujícím a zaměstnancům ČZU jsme nabídli naše psychology a psycholožky z interních zdrojů a na webových stránkách jsme zveřejnili, kam se mohou v případě krize obracet a požádat o pomoc naše odborníky nebo externí poradce.
V souvislosti s tragickými událostmi na FF UK slýcháme názor, že čím méně se o tom bude mluvit, tím lépe. Jak to vnímáte vy?
Společnost je v této otázce rozdělená. Někteří lidé tvrdí: „Nemusíme o tom diskutovat, problémy se vyřeší samy.“ Zatímco druzí přistupují k situaci s tímto postojem: „Pojďme otevřeně prodiskutovat, co se stalo, co fungovalo a co ne.“ Každý jedinec reaguje na takové události individuálně. Lidé mohou na různé stresující situace a trauma reagovat různým způsobem. Proto je důležité mluvit o tom, ale nevnucovat tento přístup všem.
Když se někdo obrátí na centrum, dostane se mu maximální odborné pomoci od erudovaných psychologů a terapeutů?
Rozhodně ano. Se vznikem centrálních poradenských služeb vznikly i standardy služeb poskytovaných tímto centrem, které definují práva a povinnosti poradců i jejich klientů, studentů a zaměstnanců. Je ale třeba zdůraznit, že toto centrum nemůže suplovat komerční poradny externích psychologů. ČZU poskytuje první pomoc, krizovou intervenci a bezpečné sociální prostředí. V našem centru pracují profesionální psychologové a terapeuti, kteří dokážou vyhodnotit, kdy se jedná o závažnou situaci, kdy je důležité studující nebo zaměstnance nasměrovat na externí specializované pracoviště. Naší ambicí není suplovat psychologické poradny, poskytujeme konzultace každému studentovi, který o pomoc požádá.
Jakým způsobem Centrum poradenských služeb v současné době funguje?
Klíčová centrální pracoviště, tedy oddělení pro studenty se specifickými potřebami, oddělení psychosociální podpory a kariérní centrum, jsou úzce spojena s fakultami. Na studijním oddělení každé z nich je zástupce pro vzájemnou komunikaci, který by měl posoudit závažnost možného problému, to je, zda jde „pouze“ o studijní záležitost nebo se již jedná o problém s přesahem do psychologického poradenství.
S čím se na vás studenti nejčastěji obracejí?
Ve většině případů s problémy se studiem, zejména před zkouškovým obdobím. Často řeší prožívání stresu, úzkostné stavy, deprese, ADHD, osamělost a vztahy, včetně konfliktů s vyučujícím. Ale občas také někdo přijde s tím, že neví, jestli si vybral správný obor, jestli studuje, co chtěl studovat. A co s ním bude, až studia dokončí. Nesmíme zapomenout na specifické potřeby učení, poruchy autistického spektra a další.
Jak funguje spolupráce mezi univerzitami? Předáváte si zkušenosti a radíte se, jakým směrem se ubírat?
Přesně tak, a jsem z té spolupráce nadšená. Už od roku 2022 jsme velmi úzce propojeni s Univerzitou Karlovou a také s ČVUT, kde nyní celouniverzitní centrum oslavilo dvacet let samostatného fungování. Univerzitní poradenská centra sdílejí zkušenosti a navzájem si vypomáhají. Všechna jsou členy Asociace vysokoškolských poradců a Asociace poradců pro studenty se specifickými potřebami. Jsou to úzké komunity, které řeší společná témata, sdílejí informace, vzájemně si poskytují krizovou intervenci, řeší různé kauzistiky.
Centrum poradenských služeb ČZU bylo formálně ustaveno letos v březnu, vy na něm ale pracujete mnohem déle. Jaká je tedy praxe?
Centrální systém se snažíme budovat od roku 2022, což nám umožňuje i finanční podpora MŠMT. Díky těmto prostředkům jsme mohli studentům nabídnout psychologickou podporu ve větší šíři. Mohli jsme zajistit více psychologů a více vzdělávacích aktivit, zapojit je do kampaně Open up/Otevři to, jejímž prostřednictvím nabízíme pomoc těm, kteří se na ČZU setkali s nevhodným chováním. Když jsem diskutovala se studenty, často jsem od nich slyšela, že nevnímají psychologickou podporu jako něco špatného. Je to pro ně totéž, jako když jdete k jakémukoliv jinému specialistovi, například dentistovi, chirurgovi apod. Tady prostě jdete k odborníkovi s problémem, který se vám usídlil v hlavě, a sami si s ním nedokážete poradit.
Za podpory MŠMT se vloni v červnu uskutečnil kulatý stůl pro vysokoškolské poradce, kde se sešli poradci z ČZU a dalších univerzit, zástupci MŠMT a Domu zahraničních služeb a diskutovalo se na téma poradenských služeb napříč univerzitami. Probírali jsme témata jako legislativa, která v určitých aspektech není dostatečná, nebo otázky zahraničních studentů. Letos jsme počátkem června ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Asociací vysokoškolských poradců uspořádali druhý ročník kulatého stolu zaměřený na bezpečné prostředí v poradenských službách na vysokých školách. Dále budeme pokračovat v setkáních se zástupci fakult zapojených do poradenských služeb na univerzitě. V loňském roce na podzim se sešli proděkani pro pedagogickou činnost, zástupci studijních oddělení a všichni pracovníci Centra poradenských služeb, aby diskutovali o novém konceptu centralizovaného poradenství na ČZU.
Jak se v poradenství projevuje skutečnost, že ČZU má velké procento zahraničních studentů?
Musíme to zohledňovat ve všech směrech a je to velké téma. Čeští studující si v českém sociálním systému dokáží nalézt externí odbornou pomoc. U zahraničního studenta je to mnohem složitější, může vznikat problém s pojištěním i jazykovou bariérou. V Praze je nejvíc zahraničních studentů a externí pracoviště jsou vytížená, mnohde ani neposkytují službu v anglickém jazyce. Tuto problematiku řeší všechny univerzity a my samozřejmě také. Jedním z kritérií pro výběr pracovníků do poradenského centra je schopnost poradce vést terapeutické rozhovory v angličtině.
Jak přizpůsobíte koncepci centra s ohledem na nárůst vnějších hrozeb a s tím spojené napětí ve společnosti?
Náš koncept vychází ze zkušenosti ostatních univerzit a myslím, že je nastaven velmi dobře. Musíme jen celý systém stabilizovat personálně a finančně. Chceme-li zajistit kvalitní a funkční službu, potřebujeme kvalitní psychology i koordinátory. Také se potýkáme s nedostatkem zázemí.
Takže tři klíčové věci nutné pro stabilizaci centra jsou zaměstnanci, finance a bezpečné prostorové zázemí. A samozřejmě úzká spolupráce s fakultami. Stabilizace je nutná i s ohledem na demografický vývoj. Na univerzitu začnou přicházet uchazeči generace Z, o nichž mnozí psychologové tvrdí, že mají velké psychické problémy již na středních školách. Je potřeba se připravit na to, co nás v budoucnu může čekat. Musíme být schopni poskytovat služby odpovídající velikosti naší univerzity, protože mluvíme o 20 tisících studujících, z nichž je zhruba 30 procent zahraničních studujících. I s ohledem na tuto skutečnost musíme zajistit vysoký standard poradenství pro studující i zaměstnance ČZU, jako je tomu na jiných univerzitách s vysokou prestiží.
Rozhovor připravila: Lenka Prokopová
CENTRUM PORADENSKÝCH SLUŽEB ČZU
Garant CPS: prof. Ing. Jiří Remeš, Ph.D., prorektor pro pedagogickou činnost
Koordinátor CPS: Ing. Iva Hrabánková, Ph.D., kancléřka ČZU
Vedoucí CPS: Ing. Dagmar Brožová
Kariérní centrum: Mgr. Přemysl Gubáni
Studenti se specifickýnmi potřebami: PaedDr. Jarmila Klugerová Ph.D. / Mgr. Anna Vozková
Psychologické poradenství: PhDr. Monika Dobiášová, Ph.D. / PhDr. Andrea Hlubučková / Mgr. Anna Pejšková
Podobné články
V krásný úterní večer s datem 5. listopadu se u univerzitního autobusu sešlo 43 sportovců ČZU, kteří měli před sebou sedmnáctihodinovou vyhlídkovou cestu do Říma na 9. světové univerzitní hry. Dva slabší kusy zbaběle letěly.
V předvečer 35. výročí sametové revoluce, 17. listopadu 2024, se na zámku v Lužanech u Přeštic předávaly Ceny Josefa Hlávky. Každoročně je udílí Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založená Dr. Josefem Hlávkou v roce 1904. Cena
