Jak se obnovuje biomasa travních porostů za extrémního sucha

Pomocí jedenáctiletých časových řad rostlinné biomasy ze 150 pozemků s různou intenzitou využití půdy zkoumali, jak taxonomické a funkční složky biodiverzity ovlivňují odolnost a obnovu biomasy za extrémního sucha. Taxonomickou složkou biodiverzity se rozumí druhové složení, funkční složkou pak výška rostlin, obsah sušiny, listová plocha a obdobné veličiny.

Zjistili, že zejména v nejsušších letech se meziročně souvislost mezi biologickou rozmanitostí, využíváním půdy a biomasou lišila. Druhově bohatá nebo funkčně různorodá společenstva, která jsou spojená s nízkou intenzitou využívání půdy, lépe zvládala extrémní sucha. Druhově chudá společenstva nebo společenstva s převahou rychle rostoucích druhů (společenstva spojená s vysokou intenzitou využívání půdy) pak vykazovala vyšší schopnost obnovy po mírném až extrémním suchu.

Tyto výsledky ukazují, že funkční a taxonomické složky rostlinného společenstva určují odolnost a obnovu travních porostů za mírného až extrémního sucha. Podle toho se můžeme řídit při navrhování managementu extenzivně a intenzivně obhospodařovaných pastvin v krajině. Bohatá společenstva, upřednostňovaná při nízké intenzitě využívání půdy, by zachovala biomasu za extrémního sucha, zatímco druhově chudá nebo rychle rostoucí společenstva by biomasu po extrémních událostech sucha lépe obnovovala.

Citace: Bazzichetto, M., Sperandii, M. G., Penone, C., Keil, P., Allan, E., Lepš, J., Prati, D., Fischer, M., Bolliger, R., Gossner, MM., de Bello, F. (2024). Biodiversity promotes resistance but dominant species shape recovery of grasslands under extreme drought. Journal of Ecology, 112(5), 1087-1100

https://doi.org/10.1111/1365-2745.14288

Letos na jaře tým Petra Keila, držitele prestižního ERC grantu, zahájil nový projekt podpořený grantem GAČR, zacílený na biodiverzitu středoevropských pastvin v průběhu času. Projekt „GRACE: Luční společenstva v průběhu 300 let přirozeného experimentu na velkém měřítku“ bude studovat biodiverzitu a druhové složení středoevropských pastvin v průběhu času, napříč prostředími a napříč historií využívání půdy.

Projekt využije bezprecedentní kombinaci historických dat a nových metod včetně strojového učení. Konkrétně bude zkoumat více než 100 000 záznamů z botanických snímků shromážděných na loukách ve střední Evropě za poslední století a zároveň i 300 let dlouhou časovou řadu průzkumů mapujících změny krajinného pokryvu v historickém rozsahu rakousko-uherské říše. Vědci tak budou tak moci kvantifikovat dopady rozsáhlých změn krajiny na ekologická společenství za poslední dekády až staletí.

Partnery projektu jsou odborníci z rakouské Univerzity v Grazu, Univerzity ve Vídni a z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Brně.

Zdroj: FŽP