Které druhy vodních ptáků využívají plovoucí ostrovy?
Přirozená hnízdní prostředí pro vodní ptáky zanikají nebo mají vlivem eutrofizace mokřadů horší kvalitu, a jsou proto „nedostatkovým zbožím“. Pomocí umělých plovoucích ostrovů lze tento nedostatek kompenzovat a vytvářet alternativní hnízdní možnosti. Celkem 20 umělých plovoucích ostrovů instalovaných na rybnících v jihočeském kraji a na severočeských nádržích již využily k hnízdění tyto druhy vodních ptáků: racek chechtavý (127 hnízd), rybák obecný (28 hnízd), polák chocholačka (5 hnízd), polák velký (3 hnízda), zrzohlávka rudozobá (1 hnízdo), potápka roháč (5 hnízd), kachna divoká (8 hnízd), husa velká (2 hnízda) a slípka zelenonohá (1 hnízdo). Plovoucí ostrovy také obnovují společná hnízdiště racků, rybáků a kachen, kde díky aktivní obraně hnízd racky a rybáky dochází k nižší predaci hnízd, a je zde proto vyšší pravděpodobnost úspěšného vylíhnutí mláďat. Řešitelé zaznamenali na některých lokalitách i negativní zkušenosti v podobě devastace ostrovní vegetace býložravými druhy vodních ptáků, jako jsou labutě a husy. Úspěšně završeným projektem umělé plovoucí ostrovy nekončí. Opatření proti devastaci vegetace herbivorními druhy a výzkum predace na plovoucích ostrovech řeší navazující projekt výzkumného týmu v rámci výzvy Prostředí pro život Technologické agentury ČR.
Jak vypadá umělý plovoucí ostrov?
Plovoucí ostrov o základní ploše 32 m2 vytváří konstrukce celkem 16 dílů gabionových sítí, které fixují rohož z kokosových vláken. Kokosová rohož slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, např. ostřic, sítin, vodních kosatců. Lehká gabionová konstrukce zajišťuje dostatečnou pevnost odolávající přírodním podmínkám. Plovoucí ostrov je nadnášen plováky a ukotven pomocí tvárnic k rybničnímu dnu. Technologii plovoucích ostrovů, jejichž životnost se pohybuje v řádu desítek let, vyvinuli partneři projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Partnerem projektu je také Norwegian Institute for Nature Research (NINA).
Více informací o tomto projektu poskytují webové stránky https://ragoostrovy.fzp.czu.cz/cs
Zuzana Musilová
Podobné články
Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu hektarů půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou.
Fotograf divoké přírody Petr Bambousek se stal letošním laureátem Ceny děkana Fakulty životního prostředí, která se na této fakultě uděluje každoročně v rámci oslav Dne Země. V minulosti prestižní ocenění získali například jaderná inženýrka Dana Drábová či kněz, molekulární biolog
