Výstavba nového pavilonu tropického zemědělství byla zahájena v roce 2018 s cílem vyřešit nevyhovující situaci, kdy byly stávající prostory fakulty rozptýleny po celém kampusu. Díky nové budově tak došlo k centralizaci všech pracovišť a výukových míst. „Vzdělávání a výzkum s tematikou tropů a subtropů nám v dnešní době poskytují náskok v oblasti adaptace na klimatickou změnu v našich zeměpisných šířkách. Jsem rád, že tato aktuální problematika dostala v našem kampusu společné moderní prostory,“ připomněl rektor ČZU profesor Petr Sklenička.
„Fakulta tropického zemědělství je unikátní pracoviště, jehož historie sahá do 60. let minulého století. V důsledku zvyšujícího se zájmu o studium tropického zemědělství a problematiky rozvojových zemí máme ambici nabídnout ty nejmodernější prostory jak našim akademikům, tak studentům,“ uvedl profesor Jan Banout, tehdejší děkan FTZ a koordinátor projektu výstavby pavilonu. „Věřím, že přesun do moderní budovy s moderními laboratořemi posune vědeckou práci na fakultě a do budoucna může přinést další spolupráci s podobnými institucemi v Evropě. V současnosti neexistuje na kontinentu fakulta zaměřená na vzdělávání a výzkum v oblasti tropického zemědělství, která by disponovala podobnou moderní infrastrukturou, “ dodal Jan Banout.
Pavilon, který byl od samého počátku koncipován s ohleduplností k životnímu prostředí, zvítězil v kategorii Pracovní prostředí v rámci 3. ročníku soutěže Adapterra Awards 2021 o nejlepší projekty reagující na klimatické změny. „Ocenění je pro nás dalším potvrzením, že projektování nově vznikajících staveb s akcentem na environmentální výzvy, tedy tak, aby provoz budovy byl do budoucna udržitelný z hlediska nákladů na provoz i s ohledem na negativní vliv lidských aktivit na životní prostředí, je v současné době nezbytné,“ komentuje úspěch prof. Petr Sklenička, rektor ČZU a krajinný ekolog zabývající se adaptací na klimatickou změnu.
Budova disponuje systémem zachytávání dešťové vody propojeným s jímkami a retenční nádrží. Voda se následně používá na zalévání. Pavilon má předsazenou fasádu s popínavými rostlinami nebo také dva stojany na dobíjení elektromobilů. Dále je pavilon vybaven fotovoltaickými panely, které zajistí částečnou dodávku elektrické energie. Vytápění je zajišťováno pomocí tepelných čerpadel. Kromě špičkových laboratoří a herbária (prostoru pro praktickou výuku tropické botaniky a depozitáře pro botanické vzorky zejména z etnobotanického výzkumu v tropech poskytujícího expertízu v oblasti taxonomie rostlin) se pavilon může pochlubit i multikulturním centrem, které slouží studentům z různých částí světa, znevýhodněným studujícím a studujícím se specifickými potřebami. Nová budova umožňuje i využití interaktivních výukových metod typu „classroom response system“. K realizaci projektu došlo díky financování ve výši 320 426 464 Kč z Operačního programu pro Výzkum, vývoj a vzdělání.
Karla Mráčková/ČZU, FTZ
Podobné články
Plýtvání jídlem je důležitým společenským tématem, které přímo zatěžuje naše peněženky i životní prostředí. Upozorňuje na něj i letošní kampaň #Safe2EatEU Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.
Dřevařský pavilon tvořící součást kampusu ČZU vznikl v roce 2015 díky podpoře Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu VaVpI. Řadí se mezi nejvýznamnější investiční akce, které byly na ČZU v posledních desetiletích realizovány.
